Ehm, né jen jediný! Tak nějak neplánovaně...
... ale stalo se, no...
A spískal to v podstatě Henry.
Kdyby mi neposlal tu fotku šneka a neseděly mi příšery zrovna na klíně, když jsem ji rozklikla, tak by hned ten den domů nedosmýčily uliťáky (zas) a manželovi by nedošlo, že pokud se nechce zacyklit ve šneko - žabí smyčce, je třeba ustoupit. A na další den tedy vymyslel akci „Překvapení" - aneb za morčaty do zverimexu.
To byl teda původní plán. Jen tak trošku nezahrnoval variantu absolutní absence morčat v celé Ostravě... Nicméně jsme ukořistili supertajnou informaci „V neděli možná budou." No, vydržet ten půlden s natěšenou omladinou bylo náročné, takže hned dopoledne hurá do auta a zas do obchodu.
Kruci, vypadá to, že zas nic. Ale to už Tomík letí za prodavačkou s bojovým pokřikem: „MÁTE MORČATA?!!!". Jakmile slečna rozdýchá úlek, spiklenecky přizná, že jo. Ale jen dvě - dodá.
„No, to nám teoreticky stačí.", myslím si. Ale, poučena spouštěčem akce - Henrym, vím, že to musí být dvě holky. Jsou. No jo, ale Tomík chtěl absolutně a jedině bílou. To asi neprojde. Jedno je černé, druhé šedoskořicové. Syn zcela zásadově zapomíná na nejpodstatnější požadavek a okamžitě se sápe po té černé. Lucka nadšeně hledí na tu druhou.
A my s manželem zaraženě koukáme na ně všechny. Zrovna jsme se stali svědkem zázraku. Příšery měly na výběr ze dvou možností - dohodly se, nepohádaly se, neporvaly, nerozbily nic v okolí ani ta morčata neroztrhly... No, nebýt při tom, neuvěřím.
Tak ještě všechny ty zbývající propriety - klec, podestýlku, mističku, domeček, pítko, vitamíny, bonbóny, seno... Při placení ještě objevíme přihozené vodítko (Kdy to ten Tom stihnul?).
Cena jak za bejka... No, ale syn má zanedlouho ty narozky - tak nekupme to.
Nadlidský výkon bylo pak třeba předvést doma - udržet děti od těch vyplašených prťat.
No, povedlo se.
Žijí...
Tak blahopřeju k přírůstkům :-D
OdpovědětVymazatTak ať se jim u vás líbí!
OdpovědětVymazatKdyby to někoho zajímalo, tohle je ta fotka:
http://sphotos.ak.fbcdn.net...n.jpg
No to bude doma psina. :D
OdpovědětVymazatTak ať se jim daří :-) Náš džungarák č. 2, co jsme ho museli pořídit hned po tom, co ten vánoční po týdnu odešel do křeččího ráje, je zatím zdráv a daří se mu dobře :-))
OdpovědětVymazat[1] Maire, díky.
OdpovědětVymazatAle na vás zatím zdaleka nemáme, to je mi jasné :-)
[2] Henry, už vypadají, že se lehce smiřují s osudem, jaký jim byl určen... Ale myslím, že se mají dobře. Děti jsou úplně unešené, pořád je hladí, krmí listy pampelišek nebo mrkvičkou - fakt se chovají celkem dobře, na to, jací to jsou normálně gruši...
OdpovědětVymazatA dík za tu fotku. Jsem ráda, že jsi ji tady vložil :-)
[3] No, Wien, to teda bude... :-)
OdpovědětVymazatPrvní večer vysvětlit synovi, že s tím vystrašeným bobátkem opravdu spát nemůže - tak to byl vážně výkon! :-)
[4] Duno, díky :-) Začínají vypadat spokojeněji. Ten první den myslím nebyli daleko infarktu...
OdpovědětVymazatTo muselo být děsné, jak vám ten první tak brzo odešel. Jak teď děcka vidím, tak si vůbec neumím představit, jak by z toho byly hotové... :-/
Máte toho doma málo, co? ;-)
OdpovědětVymazatjiné zvíře doma nemáte? Já jednou takhle morče hlídala kamarádce a zakousl nám ho kocour. :)
OdpovědětVymazatPolepšení děťátek zásluhou dvou morčátek? Tak ať jim to hodně dlouho vydrží.
OdpovědětVymazatA morčátka ať taky vydrží.
A nekupujte kočku... ;o)))
Hehehe,pardon za morbidni tema,ale neda mi to,abych nevsunula historku meho manzela z jeho mladi...Jeho kamarad mel slecnu.Ta slecna mela vystavni civavu.Kamarad(pritel slecny) mel dobrmana a krajtu.Na mejdanu se vsichni zmazali a krajtu nekdo pustil z terarka.Civava zmizela.Vsichni podezrivali dobrmana.Dobrman se k nicemu nepriznal.Za cas krajta vyvrhla malinkatou lebku civavy.Ne,ty dva se nevzali.Slecna rekla,ze krajtu doma nechce :))).
OdpovědětVymazatPřipojuji se ke gratulacím k přírůstku ;-)) A frmulace \"Cena jak za bejka...\" mne velmi pobavila. Kupovalas někdy bejka? :-D
OdpovědětVymazat[9] Žrádlo do koníka - simtě... :-) Jsem dnes vrátila ven ty šneky, tak je to zas vyrovnanější :-)
OdpovědětVymazat[10] Wow, Pet, to je drsné... :-/
OdpovědětVymazatMěli jsme, do dnešního rána ty šneky... :-)
[11] Oby, pěkně zveršované přání :-)
OdpovědětVymazatKočku nebrat. Když tak prý fretku, na vyšťourání případných zběhů z pod nábytku :-)
[12] Ježiš, Cheo, chudák \"čubaba\"... :o(
OdpovědětVymazatA vlastně i chudák křivě nařčený dobrman... :-)
Loni jsem zas narazila na story, jak se ztratil křeček. NIKDE ho nemohli najít. Pak jednou malovali - a našli na topení zavěšenou vysušenou kostřičku. On totiž stopil do pusy magnet, a jak se přiblížil topení, přitáhlo ho to a nepustilo...
[13] Lorandele, kolik stojí bejk netuším. Ale kdyby jsme ho kupovali stylem těch morčat, tak by se jeho cena vyšroubovala na cenu vítězného hřebce Velké Pardubické... :-)
OdpovědětVymazatTím chci říct, že položka za samotná morčata byla ve srovnání s celým doplňkovým nákupem naprosto zanedbatelná :-))
No, jak my jsme měli křečka (a zárověň i dost lovuchtivého kocoura) nalákali jsme utečence do svačinového papírového pytlíku, do kterého jsme narafičili křeččí pamlsek, a když zalezl do pytlíku bylo vyhráno. To jsme vždycky polapili napřed kocoura a vyhodili ho z domu a pak dávali pozor, ať uprchlíka nezašlápnem, než se povedlo ho chytit. Pokud chceš na to fretku, připrav se psychicky na další výdaj \"jak za bejka\"! ;o)))
OdpovědětVymazatnominku a počkej až přibude cena za škody zvířetem způsobené :-D Netopejrek vyšla na hubičku, příslušenství k ní stálo zhruba pětkát tolik, ale ty škody, který za ten rok u nás napáchala a ty prachy za opatření, aby se ty neplechy aspoˇn minimalizovali.. neskutečný :-D za rok nás králík přišel odhadem tak na sedm osm tisíc
OdpovědětVymazatmorčata jsou fajn. taky jsme měli. A křečky, králíka, korely, rybičky - furt jsem se bránila něčemu většímu, tak to u nás žilo ... A stejně nakonec máme psa, menšího vzrůstu, ale pěkně hcytrého. Ochočil si nás dobře. (A hned asociace: Co to znamená ochočit?)
OdpovědětVymazat[19] Oby, no ještě abyste ho do toho svačinového pytlíku chystali kocourovi - aby to měl bez práce ;-))
OdpovědětVymazatAle fakt je, že na to zašlápnutí je to dost náchylné - Lucce se to dneska skoro (minula tak na minimetr) povedlo... :-/
Né, fretku teď nebrat. To jen jsem se včera protáhla přes antikvariáty - a to prý byla nějaká povídka od Haška :-)
[20] Přítelko, nestraš - že se ta levná zvířátka taaak vyplatí :-)
OdpovědětVymazatNetopejrek je holt snaživá šikulka... :-)
[21] No, NULI, co Ti budu vykládat. V tom zverimexu měli hned nad morčecí ubikací nádherné pidiopičky. Ty chtěl i manžel... A želvičky... A ty maxi šneky... A chameleona... A korelu né, ta je malá, spíš tu Aru... A já nevím co všechno (plus kočku a psa) by domů někteří chtěli...
OdpovědětVymazatTak jsem jim demokraticky vnutila morčata :-)
Ale věřím, že vás má pejsek omotané... :-)
Kdybych sama nemívala doma křečky, myslela bych si, že story o křečkovi s magnetem v tlamce je městský mýtus. Jenže oni jsou toho fakt schopní... Momentálně máme doma dvě kočky - ale já se fakt budu raději držet těch kytek. Je s nima pro mě větší sranda a klid :-)
OdpovědětVymazat[25] Cirrat, a je sranda, že kdykoliv na toto téma přijde řeč, tak skoro každý má nějakou historku s \"vyschlým\" kdřečkem za nábytkem v repertoáru :-))
OdpovědětVymazatKočky by u nás přes muže neprošly - tož jsme rádi i za ta morčata :-)
A s těma kytkama Ti to věřím, moc hezky o nich píšeš. Dokonce jak jsem jednou pod vlivem Tvého článku nadělala řízky z přerostlé dracény, tak vypadá, že to přežije :-)