Alespoň bych teda ráda. Hm, realita je trošku jinde, že...
Nicméně, včera se mi pokazila žehlička, tak abych předešla výčitkám svědomí z víkendového nežehlení, „odžehlím“ si to aspoň zde...
---
Pokud si chcete s ženou pečující o domácnosti čítající víc než jeden kus člověka svorně zanadávat, hned po ponožkách je oblíbené téma – no, schválně, to neuhádnete...
Ano, správně – žehlení!
Zaslechnete-li v ženském kolektivu zmínky o Mount Everestu, věřte, nechystají se dámy na expedici do Himaláje. Čeká je jiný heroický výkon.
Zlikvidovat koš, dva, tři... plný prádla. Vypraného. Usušeného. Pokrčeného.
Ano, jsou už i takové průkopnice, které mají sušičku a prádlo v podstatě nežehlí. Některé nežehlí ani když sušičku nemají... Šťastné to ženy!
Druhá skupinka je buď staromódně upjatá a bez žehlení si život neumí představit, nebo si bez vyžehlených košil neumí život představit jejich drahá polovička.
Ve třetí kategorii pak má rodinka atopický ekzém a nevyžehlené oblečení je dráždí (což útlocitná matka nemůže připustit).
Možná existuje i stupeň číslo čtyři – žehlení bez důvodu či pro zábavu – to už je, tuším, kategorie pro masochistky.
Přiznám se, patřím do té třetí skupiny. Ač žehlení nebylo nikdy mým tajným snem, přišla jsem k tomu s nafasováním rodiny jak slepý k houslím.
A zcela záhadně se nám prádlo na žehlení doma neustále množí a množí. Občas podezírám i sousedy, zda nám jej nějak tajně nepodstrkují. To přece není možné, aby ta kupa nikdy neubývala?!
Občasný pokus žehlit hned po vyprání se mi taky neosvědčil. Povznášející pocit z prázdného prádelního koše je v tomto případě zcela přebit faktem, že člověk má pocit, že žehlí pořád...
---
Takže, jdeme na to!
Není nad to, pozitivně se naladit, tudíž na začátek si vždy v duchu zazpívám popěvek ze hry Záskok: Žéhlení, žééhléní. Kónce toomuu nénííí...
Svatá pravda. Jak jsem již uvedla výše, než člověk zlikviduje prádlo od minula, nějak překvapivě se vždy objeví várka další.
Aby se mi lépe žehlilo, tak když mám štěstí a není rodinka doma, pouštím si k tomu filmy. Nedávno dokonce i s tématickým názvem: Posluhovačka. Tam mě přímo nadchla scéna, kterak se hlavní hrdina snaží žehlit, zuřivě stříká z žehličky vodu a posléze s tím vztekle mrští...
Po dlouhé době jsem měla pocit, že jsem schopná. Když už né všeho, tak aspoň toho žehlení...
---
Hm, tak co mi teda zbývá, když prádlo na mě kývá? (myšleno - koš nakupený do výše jednoho metru hrozící zhroucením)
Zhluboka se nadechnout, říct si: „S chutí do toho, půl je hotovo!“ a zazpívat si s Cimrmany – „Žéhlenííí, žéééhlenííí...“
...
PS: Ta nabídka pro adrenalinové žehliče stále platí!
já jsem skupina masochistka :-))) žehlím ráda.. je fakt, že někdy je delší období, kdy se mi nechce, ale to jsem vyřešila dvacetiminutovkama, připravim hodiny a dvacet minut žehlim, uteče to strašně rychle a sama se sebou soupeřim kolik toho stihnu (a je toho překvapivě hodně) nikdy to neprotahuju, abych se nestihla otrávit :-) a když mi toho v koši čeká fakt hodně, tak klidně opakuju každej večer, ale obvykle to druhej den s chutí dorazim celý
OdpovědětVymazatdo toho? Tos mezitím, cos tady ťukala ten postesk nad hromadou zmačkanýho prádla, stihla ten pokaženej vypalovač cejchů na prádlo a cejchy opravit? ;o)))
OdpovědětVymazatPěkná analýza, ty masochistky jsi vystihla ;-)Já se snažím nebýt v žádné žehlící skupině a pro to jsem ochotna dlouze a pečlivě věšet prádlo, ani minutku ho nenechávat namačkané v pračce apod, aby žehlení nebylo třeba. Věšení prádla na balkoně na čerstvém vzduchu mi jde ostatně lépe k duhu, než strnulé žehlení. V létě se při tom i opálím :-)U žehlení se leda spálím či dopálím :-)
OdpovědětVymazatTaky se hrdě hlásím, že jsem masochistka :-) Aspoň se zvládnu kouknout...teda poslechnout si... nějaký film nebo seriál. Ale když se mi podaří dobře pověsit, taky se nezlobím, když je toho prádla míň :-)
OdpovědětVymazatmojí skupinu jsi tam nikde nezmínila!!!
OdpovědětVymazatJá nežehlím - žehlí Milovaný :o)
ale snažím se mu věšet prádlo tak, aby bylo co \"nejvyžehlenější\" už před stykem se žehličkou :o))
dřív jsem občas měla nějaký žehlicí záchvat, ale to se mi nestalo už tak minimálně půl roku a nečekám, že by se to v nejbližší době změnilo! :o)
Zrovna teď se Milovaný této bohulibé činnosti věnuje v obýváku u zpráv :o))
[1] Přítelko, já tušila, že i takové mezi náma existují :-)))
OdpovědětVymazatNechci Ti brát iluze, s přibývajícím počtem členů rodiny se ten odpor k žehlení může i vytvořit :-))
To já radši dvě hodiny v kuse, ale ať už to mám z krku - představa, že další den zas roztahuju prkno - brrrr :-))
[2] Chi, Oby, ses nedala zmást, co? :-))
OdpovědětVymazatS chutí do toho - jsme se teda vrhli na nákup nové žehličky. Ta původní už měla cosi odslouženo, možná ji nechám spravit do rezervy... Ale ony ty opravy vychází poměrně draho vzhledem k cenám těch nových...
Tak zítra ji prubnu, dnes jsem to nechtěla přepálit, že. :-))
[3] Bosorko, tak teda věšení taky neflákám, to zas neee. Ani nepoužívám ty obyčejné šňůry - dělá to větší přehyby. Mám takové tyče, co se dají zavěsit až ke stropu (i na tom balkonu), takže navíc nepřekáží. Ale ono to přežehlené prádlo je prostě takové jemnější...
OdpovědětVymazatI když, co jde koupit v nežehlivé úpravě, tak to je horký favorit - o tom žádná! :-))
[4] Haplo, tak to je fakt zvláštní, že v mém okolí se žádné takové \"masochistky\" (nejlépe dobrovolnice k tomu) nevyskytují :-))
OdpovědětVymazatAle fakt je, že když se mi podaří na ty dvě hodiny vystrnadit rodinu z domu a mám konečně někdy příležitost si pustit přes den něco jiného než Minimax, tak už to tak dramaticky neprožívám :-)
A teda se přiznám, nežehlím tak, že by to vyhrálo nějakou cenu v soutěži - spíš fakt jen \"měkčím\" a rovnám... :-)
[5] Šmarjá, jarmilko, já ty chlapy fakt nechtěla diskriminovat!!! Mě to jen absolutně nenapadlo, že takoví v realitě existují... (bráno dle reakcí doma a v okolí) :-)))
OdpovědětVymazatMilovanému teda 3x sláva!!! A Tobě přeji, ať mu to zapálení pro žehlení vydrží co nejdéle!!! :-))
Hlásím se do první a čtvrté, nežehlím příliš, a to co zbude, žehlím masochisticky ráda, někdy si k tomu pustím i film na dvd. To je pak sado-maso. :-))
OdpovědětVymazat[11] No jo, Evi, když z toho máš takovou jakoby \"vzácnost\", tak to se pak sadomasuje, že? :-))
OdpovědětVymazatnominku, to mi přát ani nemusíš! Když přestane žehlit, tak mě je to šumák! Pro mě to totiž rozhodně nebude znamenat, že já žehlit začnu .o)
OdpovědětVymazatjá svoje věci žehlit nepotřebuji, až na pár košil (které mi teď stejně nejsou)...
snad mi tedy plány nezkazí malej Květák!!! :o))
Už husité se řídili heslem: Nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme!
OdpovědětVymazatTo jsou podivny rodiny,kde se zehli i ponozky...
OdpovědětVymazatU nas se zehli jen Tomasovi kosile,kalhoty a obleceni detem na ven.
Zehleni NENAVIDIM!
Vrrr,mam husinu,jen vidim tu potvoru Zehlicku :)).
Díky bohu nežehlím, ani netuším, kde žehličku mám:-))))
OdpovědětVymazat[13] jarmilko, tak moje věci na žehlení zabírají taky tu nejmenší část v koši... :-)
OdpovědětVymazatTak teda držím palce, ať malej Květák nemá moc citlivou pokožku :-)
Chi, antispam si myslí, že mám 5P:
OdpovědětVymazatPPPPP :-)
[14] No jo, Jirko, to se řekne \"nehleďme\" - když ono to nejde přehlédnout! :-))
OdpovědětVymazat[15] Cheo, nééé, ponožky se nežehlíííí!!! (ještě to tak!) To bylo jen další strastiplné téma z dřívějška :-))
OdpovědětVymazatMi už ani tak nevadí to žehlení samotné - jako ta děsná ztráta času a NEKONEČNOST!!!
[16] Co dodat? Šťastná/ý to MM! :-)
OdpovědětVymazat[14] Mě poránu rozesmál, když jsem si Jirkovo heslo: \"Nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme!\" bojovně doplnila o \"Nažhavenou žehličkou do nich!!\" ;oDDD
OdpovědětVymazatNo, sice běžně nežehlím (šidím prádlo v sušičce), ale teď po delší době přijde žehlička ke cti při lepení nažehlovací záplaty na Tomovy rozškubnuté gatě. ;o)
[22] No, Oby, bojovný koment s ještě bojovnějším doplněním, jen co je pravda :-)
OdpovědětVymazatOsobně během týdne spíš razím rozvážné heslo: Kdo uteče, ten vyhraje... :-)
Já používám heslo z Rychlých šípů: \"S chutí do toho a rychle od toho!\"
OdpovědětVymazat[24] squire, to je určitě praktičtější než to moje: \"Co nemusíš udělat dnes, odlož na pozítří - a máš dva dny veget...\" :-))
OdpovědětVymazat...pak se to tak kupí... :-)
přečetla tvůj vzkaz. Ony mi potvůrky nechoděj do mejlu, a jsem teď nebyla několik dní přihlášená. Neboj, nic nepovim. ;o)
OdpovědětVymazat[26] Oby, neříkej mi, že jsi na tom se čtením pošty a vzkazů ještě hůř než já :-))
OdpovědětVymazatTaky jdu otevřít poštu po dvou nebo třech dnech... Někdo nám tu krade čas nebo co! Nestíhám... :-o
Tak já jsem ta konzerva co žehlí, protože tak se to \"má dělat\" a taky mých věcí je nejmenší hromada :D
OdpovědětVymazatjsem na tom dobře. Ale ke vzkazům se dostanu jen tehdy, pokud něco dávám nebo upravuju na bloguje. Z jiného důvodu se nepřihlašuju a nemám vzkazy zakliknuté na posílaní do mejlů. Lidi zas tak moc vzkazy neposílají, takže je to pak takový pěkný překvapení, když najdu nový vzkaz. ;o)
OdpovědětVymazatNo, myslím, že jedni z největších zlodějů času jsou podzim a žehlení...
[28] Abu, nejsi v tom sama. Já tam pár procenty taky spadám :-) A třeba přítelkyně žehlí dokonce i ráda :-)
OdpovědětVymazat[29] Oby, já zas nemít vzkazy zakliknuté na posílání do pošty, tak si jich ani nevšimnu a všechny je totálně zasklím... :-)
OdpovědětVymazatNo, s tím žroutem času máš pravdu. Čím dřív tma, tím hůř se tak nějak vše stíhá. A osobně k žehlení řadím ještě vyvařování... :-/ (ale třeba takové blogování mě zmínit ani nenapadne, že ;-) )
[31] Bodejť by jo, taky! Blogování není žrout času - to je psychoterapie!! Stejně jako třeba pletení nebo háčkování. Bo je vidět nějakej výsledek. To se nedá o žehlení říct, páč po třech hodinách žehlení se tak nejvejš nečekaně zjeví v koši nová hromada. ;o)))
OdpovědětVymazatMam to stejne jako bosorka. Vesim precizne, jen abych nemusela vzit do ruky zehlicku. Radsi pul hodiny veset, nez ctvrt hodiny zehlit:D
OdpovědětVymazatTed mame nastesti rozbitou zehlicku, deti si s ni hraly na pejska a praskla ji plotynka, kdyz sla pres prah...
[32] Oby, tak k tomu už fakt nemám co dodat - je to tak :-))
OdpovědětVymazat[33] Nz, je fakt, že absolutně největší odpor k žehlení jsem měla, kdy byly děti v takovém tom plazivém období a snažili se překousnout kabel od žehličky, případně si ji shodit na hlavičku...
OdpovědětVymazatTo pak je opravdu lešpí nechat je chodit požvacholené, než přespříliš přežehlené... :-)
Mě nejvíc drtí, když vše pečlivě pověsím - a dobré duše mi to \"pomohou\" posbírat... :-o
Ahoj nomi, vidím, že řešíš to stejné co já. Mně žehlení až tak nevadí, ale nemám na to čas. Takže většinou jen žehlím jen věci na ven, ložní si nechávám mantlovat a když se \"Mount Everest\" kývá a skříň s nevyžehleným prádlem je plná, prostě přikoupím další koš....však na balkóně je místa dost...:)
OdpovědětVymazat[36] Jo, Marti, přesně - už člověku ani tak nevadí ta žehlička, jako ztracený čas... Vlastně asi nejvíc ze všeho ta nekonečnost! :-)
OdpovědětVymazatJen teda u nás není místo ani na tom balkóně - tam straší kola, tak se snažím to jako nevidět... :-)
Ale ložní prádlo je teda skvělé kupovat v nežehlivé úpravě - na tom si trvám! :-) Byť jsem těm prckům taky pár obrázkových bavlněných povlečení koupila a doteď se za to biju do hlavy :-))
Nojo nomi, ale damašek je damašek. Navíc mám úchylku na světlé barvy a jemné vzory ... ach jo.:)
OdpovědětVymazat[38] No, Marti, se to sice říká - uznávám, ale ježto damašek nemám, mohla jsem se s čistým svědomím vrhnout na nežehlitelný bavlněný satén - a na ten teda vážně nedám dopustit :-)))
OdpovědětVymazat