Domácí, zdravé – a kupodivu i jedlé
Jak zahnat ty chutě na sladké, na čokoládu, jak zlikvidovat permanentní mlsnou..., prostě - čím se nacpat ke kafi, když člověk chce z jídelníčku odstranit bílé cukry i bílou mouku?
Co třeba, odvážně zahájit akci „domácí-zdravé-sušenky“!
V prvním záchvatu nadšení se pustím do pečení hned, bez zdlouhavé přípravy, a to takzvaným kreativně-volným stylem, čili – „co dům dá“, míry „bajočko“. Kupodivu se to celkem podaří.
Napodruhé dávám rozmach fantazii ještě větší a bohužel více přidám i na době pečení. Vytvořím nejedlé, ztvrdlé placky.
Tak jo, uznávám drobnou prohru a vrhám se na net náš vezdejší. Brouzdám, pátrám, hledám – a nacházím! Pár použitelných receptů.
A tady vložím dva nejslibnější z nalezených, páč místo vážení u nich stačí použít dvoudecový hrnek a kreativitě co do přídavných surovin se zde v podstatě taky moc velké mantinely nekladou.
Základní recept č. 1
1 hrnek ovesných vloček
1 hrnek polohrubé mouky
1 hrnek kandované ovoce, rozinky ...
1 hrnek ořechy, semínka, mandle... to vše nasekané
½ Hery (ale tu nepoužívám, lze nahradit třeba olejem)
2 ks vejce
1 ks prdopeč
možno přidat:
½ hrnku cukru (néééé)
či jogurt.
Původní odkaz zde - http://www.toprecepty.cz/recept/10282-susenky-na-sklenky/
Základní recept č. 2
1 hrnek ovesných vloček
1 hrnek polohrubé mouky
1 hrnek mandle
½ hrnku rostlinného oleje
1/3 hrnku medu
lžička skořice.
Původní odkaz zde - http://www.recepty.cz/recept/celozrnne-susenky-4043
Většinou se vše peče cca při 150 stupních Celsia takových 15-20 minut.
A teď pár poznámek k ještě zdravější úpravě:
- místo bílé mouky polohrubé používám špaldovou
- cukr nebrat, maximálně ten med. Rozinky osladí celkem dost. Nebo lze k doslazení použít např. kukuřičný sirup (je fakt dobrý, ale datlový je naprosto úúúúžasný)
Nejlepší na tom je, že
fantazie nezná meze v možných kombinacích semínek, oříšků, sušeného ovoce apod., tudíž kreativní styl jest zde velice žádoucí, a ten mi jde...
Konzistence
Když je to tekutější (nejspíš ten recept č. 1) placičky dávat lžičkou na pečící papír a nechávat mezery – roztečou se. (Ten jsem zatím nezkoušela)
Zato druhý recept je pěkně ňahňací. Když to už nelze umíchat vařečkou, dohněte se to ručně. Pak se tvoří kuličky, ty se rozplácnou a dají taky na ten pečící papír. Neroztékají se. Zato si člověk může toho ňahňání užít dosyta, zejména podaří-li se mu (tak jako mi zrovna včera) vytvořit konzistenci naprosto nevhodnou.
Konzistence nevhodná vzniká povětšinou právě při tom kreativním stylu a docílí se jí přidáním šťávy z jedné mandarinky a trošky vody (bajočko, jak jinak). Vyznačuje se urputnou neochotou vytvořené hmoty přemístit se z čehokoli (zejména rukou) na ten pečící papír – tedy se nedá vesele kydnout lžičkou, ani chutě uválet (ani umačkat) do kuličky - předstupně to placky. Obzvláště neukázněně se v ní potom chovají zejména sušené brusinky. Ty potvory furt vypadávají a vypadávají, že rozinky jsou oproti nim solidní slušňačky.
Na takovou upatlanou, a cosi si pod vousy vztekle mumlající, pekařku je jistojistě radost pohledět.
Nicméně zaslouženou odměnou jsou pak poměrně nevzhledné placky roztodivných tvarů, zato však plné samých dobrých (a zdravých!) věcí a kupodivu i docela chutné.
---
Z poslední várky jsem vytvořila okolo 30 kousků, jeden váží tak 25 g, a díky nemalému množství sušeného ovoce, oříšků, semínek či mandlí se vskutku nejedná o stravu nízkokalorickou! Čili – tady bacha – konzumovat opravdu střídmě!!!
Naštěstí však mají o kus nižší glykemický index, než klasické sušenky z bílé mouky, takže v podstatě k tomu kafču stačí dvě a člověk se cítí docela i sytě.
Je to ideální svačinka do kabelky pro případ nečekaného hladu. Nezaberou moc místa a dají se zfutrovat sníst v podstatě kdekoli.
-----
Tak co, kdo do toho jdete? A jak raději pečete – přesně podle receptu nebo jste taky líní vytáhnout si tu váhu dáváte přednost kreativnímu přístupu?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.