sobota 21. srpna 2010

Labužník

a švédské stoly... 

Labužník bývá o něco starší než fajnšmekr - zhruba tak šestiletý.

  

Co se švédských stolů týče, drobné nesmělé seznámení proběhne nejdřív jen u snídaňové formy v tuzemsku. (Tam objeví například i kouzlo Nutelly.)

Po předchozím, testovacím kole pak labužník postupuje o třídu výš  - a to švédské stoly snídaňo-večeřové, španělského (tedy neskrblického) typu.

  

Jako první je třeba patřičně navázat kontakt s personálem a zhruba stovkou hostů - rodiče tedy snadno poznají dle sluchu, kde  se asi tak labužník vyskytuje, neb zvučné „Oláá - oláá - oláá - ..." docela spolehlivě udává jeho polohu.

  

Labužník je velmi vybíravý a jeho gurmánským sítem projde zhruba jedno procento všech nabízených jídel, pochoutek a delikates. Konkrétně - mírně tvrdé housky (zde jen vnitřní část), Nutella (té asi tak šestnáct vaniček vždy na snídani, krutou matkou pokaždé polovina zabavena), meloun, zmrzlina. V případě nabídky nudlové polívky pak nudlová polívka.

Fajnšmekr se s labužníkem snaží držet krok a rozhodně do sebe nenasouká ani omylem nic jiného. Jen podstatně méně Nutell, zato víc litrů nudlové polévky.

  

K pití pak labužník i fajnšmekr preferují jablečný džus. Hodně jablečného džusu.

A labužník taky krapet místního alkoholu, když se mu jednou podaří nepozorovaně strčit prstík do připravených štamprlí.

  

Ovšem pozor, jednoho dne jeho bedlivý zrak čímsi zajímavým upoután jest.

Pro pořádný průzkum je třeba zapojit do akce i matku. Nejprve oťukávání terénu: „Mami, pojď se podívat, pojď honem se mnou. Co to je?". a ukáže na cosi růžové, čeho si ostatní hosté na talíře nabírají hory velikosti Kilimandžára. „Eee, krevety." odpoví skoupě matka v podivné předtuše.

„Já to chci vyzkoušet!" rozhodne se labužník. „Ale nejde mi nabrat, pomůžeš mi?" zapřáhne do svého plánu odchyceného kumpána.  Matka v podstatě nemá na výběr, tak se s labužníkem vydá k pultu. Na čistý talíř naloží pro zkoušku jednu krevetu. Špatně. Ta má jen jedno oko. Je nutno ji vrátit a při nabírání pečlivě dbát na počet zrakových orgánů pokrmu. Fajn, tahle má kukadla dvě, může se přenést ke stolu.

Labužník usedne, přisune si talíř a chystá se provést degustaci. Nejprve je ovšem potřeba krevetu uchopit za ty hnusné cancourky, co z ní trčí, zvednout ji do výše očí (svých) a zhruba tři až pět minut ji ostřížím zrakem rentgenovat. Tato procedura je ukončena řádným protřepáním krevetích nožiček. Pak se jí lehce dloubne do očiček. Otevře se zkoumanému jídlu tlamička. Dloubne se do očiček. Zkusí se otevřít ještě víc ta tlamička. Pak se nožem zavadí o tělíčko. Vyteče zhruba kapka krve.

Degustovaná lahůdka se zhnuseně odsune ...

  

... a labužník zkušenými chvaty vydloube vnitřek housky...

 

  

-----

A jen tak mimochodem, při jídle na terase lze pozorovat, že i španělské vosy šunkou nepohrdnou...

  

14 komentářů:

  1. Tak ať se Ti vydaří. Po návratu napiš s jakými překvápky Tví potomci ještě přišli. Určitě to nebude nudné.

    OdpovědětVymazat
  2. [1] Jirko, nominek letos bohužel není na dovolené nikde, tak aspoň loví střípky loňských vzpomínek :-))

    OdpovědětVymazat
  3. taky mi není jedno, když se na mne oběd kouká...:-()
    a ta houska je kousek jistoty.

    OdpovědětVymazat
  4. tu krevetu vydloubali jako tu housku, ochutnali byste móóóc dobré masíčko ... pravda, oči jsem také zakryl kouskem salátu ;-)

    OdpovědětVymazat
  5. Tvoji labužníci musej být s těma mýma v nějakém příbuzenském poměru!! My jsme to zpočátku měli s krevetama vymakaný tak, že jsme kupovali jen ty mražený, co jsou poskládaný jedna vedle druhé do věnce. Ty dcera jedla a měla je moc ráda. Pak jsme šli jednou do číny a tam uviděla v celé kráse ty okatý, nohatý s tykadlama, či co mají a od té doby se těch mražených netkla (netřeba dodávat, že těch okatých taky ne). Z čínského smorgasboardu si tradičně bere bramborové hranolky a kečup... ;o)

    OdpovědětVymazat
  6. [3] hastone, já ty oči nemám ráda ani u méně exotických pokrmů - třeba při koupi makrely na váhu jsem vždycky rozhodila prodavačky žádostí o odkrojení hlavy a ocasu... :-)

    OdpovědětVymazat
  7. [4] Gombo, u toho Tvého článu o krevetách se přiznám jsem trošku litovala, že jsme nevydloubali... ale už se stalo. A jestli bylo cítit rybinou, tak by to stejně moc neuspělo :-)

    OdpovědětVymazat
  8. [5] Oby, mě to taky nešlo ani dloubat - nejen ty oči, ale ty cancourky, tlamička ... brrrrr
    Tady v tomhle směru jsem absolutní cimprlich :-))

    A hranolky s kečupem - když jsme v Bešeňové zašli na oběd do \"zaplať jednu cenu a sněz co sníš\", tak co asi myslíš, že bylo jediné jídlo, co Tomík jedl... :-))

    OdpovědětVymazat
  9. Zažil jsem to myslím jednou - na básnické konferenci na Bítově 2005. Tři místnosti nacpané stoly s lahůdkami, tři dámy ve sněhobílých zástěrkách a čepečcích rozdávající vepřové řízky, kuřecí řízky a lososa.

    Langustu jsem nikdy nejedl, protože jsem ji viděl v obchodě živou, v akváriu, a bylo by mi jí líto. Zato si teď užívám kyselých jablek kolem polí!

    OdpovědětVymazat
  10. [9] Henry, prostě co si budeme povídat - řízky jsou klasika :-))

    Langusta, ta je snad ještě (z mého pohledu) méně jedlá než ty krevety. Ke všem těm okům, končetinám apod. má navíc i klepeta... brrr. To je na úrovni raka - též mě jíst neláká... :-/

    Skvělá kyselá jabka jsem tento týden taky v obchodě objevila. Už padly za vlast, musím sehnat další, mňam :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Tak, tak. I když mi máme doma asi asketu. Syn ze španělského-švédského stolu volil k obědu i večeři zásadně kombinaci 5 kroket + houska. :-))) Za to já jsem se tam nešetřila, ani labužník ani fajnšmkr, obyčejný vytravlý konzument. :-)))

    OdpovědětVymazat
  12. [11] Evi, je to fakt sranda, jak ty děti ještě nemají v sobě tu věkem pečlivě vypěstovanou žravost - ehm, degustátorskost :-)

    Mě tam likvidovaly ty jejich zákusky, sladké pečivo a melouny... Dvě kilča navíc... :-/

    OdpovědětVymazat
  13. Nomi, kdyby dvě kilča. A to nejím sladké, a pak prý, že se po mase netloustne.
    Koukám na ty svoje překlepy, fuj, já jsem asi dys-klávesist. Ale ty mi rozumíš. :-))

    OdpovědětVymazat
  14. [13] No jo, Evi, jenomže u mě bylo kritické to, že zrovna po návratu u nás v obchodě pořídili pekárnu a pekli přesně to, co mě tam tak chuťově rozdráždilo :-))

    Překlepy v komentech, moje noční můra :-)) Těch Tvých jsem si povětšině všimla, až jsi na ně upozornila :-))

    Jinak \"vytravlý\" konzument ve mě evokuje \"vyprahlý\" - tudíž děsně krom žízně i hladový... a ty je třeba pořádně vykrmit :-))

    OdpovědětVymazat