Po drobné oklice ke Smolíčkovi, Popelce a Budulínkovi se zas vrátil večerní repertoár do starých, zaběhnutých kolejí.
Ale pozor! Aby nemohla matka reptat, že to je pořád totéž, máme velké a významné obměny. Už žádná Červená Karkulka!
Nýbrž - Modrá, Zelená, Hnědá, Oranžová ... no, a dnes třeba Růžovo-kostičkovaná.
Prostě každou noc „zcela nová" pohádka!
Otázky taky začínají být trochu vědečtější. Pozvolna opuštěno ono všeobecné „PROČ?!" a téměř až píditelsky se zaměřujeme na dotazy zabývající se konkrétnější problematikou. Pro lepší představu uvedu příklad:
Karkule i babička jsou v břichu, myslivec je zachrání... ovšem - je třeba neodkladně upřesnit důležitý problém „A ony mu tam v tom břichu i kadily?" Spolknu přednášku na téma pravidelného ranního vyměšování a chtě-nechtě připustím, že se tam klidně mohly strachem trošku připos... pokakat.
V dítěti se provalí praktik: „A měly tam i papír?" To se mi moc nezdá, tak jim ho nedopřeji. „Ale jak si utřely dupku?" dotírá naturální realistka dál. Naštěstí frapantní situaci zachrání papírový kapesník, co měla Karkule v kapsičce...
Mimochodem, jsem docela zvědavá, jakou bude mít barvu zítra... (Karkulka, né ten kapesník!)
-----
Když už jsem nakousla to téma věčných otázek, o minulém víkendu jsem měla babský sraz a zasloužilejší matky starších dítek (školáků) mi trochu vzaly vítr z plachet. Jakmile totiž občas před dotěrnými dotazy staršího dítka nevím kudy kam, pomáhám si větičkou poslední záchrany: „To se naučíš ve škole."
Milé kamarádky mě ovšem vyvedly z omylu. Nejen, že ve škole všechny otázky zodpovězeny nejsou, navíc vznikají další a další a další...
Vzniklou debatu jsme musely uzavřít zjištěním, že žádná z nás bohužel není fundovaná uspokojivě vyřešit ani jeden z mnoha školních dotazů.
Netušíte náhodou někdo ... třebaaa - „Kolik přesně je nekonečno mínus jedna?"...
Chachá, Nomi, koukám, že přinejmenším my dvě se z těch hovínek jen tak lehko nevyhrabem. Sláva papírovému kapesníku.
OdpovědětVymazatK otázce z matiky: Na co to potřebuješ vědět? Chceš dopředu zjistit kolikrát ještě budeš vyprávět o Karkuli (v jakékoliv barvě)? ;o)))
Nekonecno minus jedna je nekonecno ;)
OdpovědětVymazatJe si to predstavit tak, ze jde panacek od domecku a pred sebou ma nekonecnou cestu (nu dobra, predstavit si to asi nejde tak snadno, ale nic lepsiho nemam). A jak jde, tak udela prvni krok. Takze ma zbytek cesty o krok kratsi. Ale porad je to nekonecno. Dalsi varianta, jak to ukazat je za pomoci pisnicky \"Pes jitrnicku sezral\", ale to je potencialne nebezpecna varianta.
[1] Cha, Oby, tak přesně tohle jsem si říkala včera u toho Tvého článku :-))
OdpovědětVymazatHofínka forever! ;-))
Nene, ač to tak může vypadat, nekonečno se (doufám) Karkulíny nejedná. To je ukázka dotazu vzniklého ve škole :-))
[2] Satai, to je právě problém, že ona dvojčata druháci, co s dotazem přišla to nechtějí okecat slovní omáčkou, ale přesně vyjádřit V ČÍSLECH!!!
OdpovědětVymazatTřeba jako když milion napíšeš 1000000, tak chtějí vědět - KOLIK PŘESNĚ!!! je to nekonečno mínus jedna...
∞-1 = ∞
OdpovědětVymazatEch, bloguje nezvlada lezatou osmu. Tedy: lezata osma minus 1 je lezata osma.
OdpovědětVymazatA pak bych zkusil obdobu \"to se naucite ve skolce\": \"to se pak naucite na matfyze\" :-D
OdpovědětVymazatSatai, tak vzhledem k tomu, že ona maminka s ležatou osmou neuspěla (\"Ale kolik mami, přesně, kolik!\") - rozuměj, nekonečno oni berou. Ale když už to nekonečno je sníženo o jednu, tak to není už nekonečno, tedy požadují konkrétní číslo... Logicky :-))
OdpovědětVymazatA to je jen jedna ukázka drobných školních dotazů (ostatní jsem raději hned zapomněla). Od září nás to taky čeká - bojím, bojím... :-))
Tak myslím, že sedmička [7] je prostě geniální odpověď :-)))
(i když dobný problém výhledově vidím v momentě, kdy se začnou střetávat dotazy různých oborů...) ;-)
je třeba převést na jednodušší, snáze řešitelné ... :))
OdpovědětVymazattzn. kolik je: Trochu - 1, nebo Moc - 1, případně Málo + 1.
Z toho je zřejmá nesmyslnost otázky, jako třeba míchání hrušek a jablek. :)
Hahá, to mi něco připomnělo. :D http://www.youtube.com...En-L9QoOEg
OdpovědětVymazatNa nekonečno mínus jedna doporučuju první díl Stopařova průvodce.
OdpovědětVymazatA článek je senza. Včera jsem byl utahaný a tak, a moc se mi v noci líbil.
řekl bych, že je to maximální konečno...:-)))
OdpovědětVymazatNekonečno mínus jedna je přesně tolik:
OdpovědětVymazathttp://www.greatplay.net...000.html
:-D
[9] Jake, to je docela šalamounsky diplomatická odpověď - aneb, jsem z toho stejně \"moudrá\" jako před tím :-))
OdpovědětVymazat[10] Wien, ono to totiž ve skutečnosti opravdu tak je!!! Tomu prostě nejde uniknout :-))
OdpovědětVymazatDobrá scénka, jen jsem to pustila ještě než děti spaly - a ty z toho byly úplně odvařené... Mám takové nejasné obavy, že se to \"Proč?!\" může v blízké době záhadně vrátit. :-)
[11] No, Henry, zrovna mám v plánu dočíst konečně ten pátý díl - tak snad pak dám repete. Ale můžu ho hned doporučit oné matce ve vyšším levlu :-)
OdpovědětVymazatJsem moc ráda, že Ti článek sednul. Mi jsi zas udělal radost tím královsky tenisovým :-)
[12] Pavle, řekla bych, že toť slovně vyjádřeno velmi výstižně!!! Jen to teda ještě převést na to konkrétní číslo... :-)))
OdpovědětVymazat[13] Uáááá, Brouku, tak Tys mě totálně odrovnal :-))) To je neskutečné!!!
OdpovědětVymazatMatce budoucích vědců s velikou radostí přepošlu :-))) Ale nezávidím jí, jestli to po ní budou chtít odříkat z paměti... ;-)
Prostě nekonečno bez jedný. Ale přesně? Pár měsíců u nás fungovala odpověď: To ví Bůh. Než následovala otázka: A proč to ten Bůh ví? Skvělej článek bavím se a zrcadlím se.
OdpovědětVymazatNomi, je to hned na začátku prvního dílu, kdy konstruují loď na nepravděpodobnostní pohon.
OdpovědětVymazatKdyby dítěti nestačilo to e, tady je pí, první dvě miliardy čísel za čárkou - chvilku potrvá, než to přečte:
http://www.subidiom.com/pi/
Antispam byl nevyhnutelně HpiOH.
OdpovědětVymazatHenry, antispamy, to je úplná samostatná kapitola. Taky mě častokrát docela pobaví :-)
OdpovědětVymazat[20] Henry, já se tedám přiznám, že zrovna tyhlety fyzikou zavánějící kousky jsem četla velmi zlehka až přímo zlehoučka :-) Kouknu ale na to, když to tam je teda tak jasné :-))
OdpovědětVymazatA u toho pí - představuji si pana Kaplana, kterak panu učiteli na tabuli maže všechny ty možné varianty slovesa, aby zanechal jednu nejzákladnější. Myslím, že mi osobně úplně bohatě postačí ty dvě desetinné čárky a ostatní děsit taky nebudu ;-)
Antispam mi to schválil (OK) a doporučil mi nějaké další studium (MBI) ... :-)
OdpovědětVymazat[19] Evi, ono by to nebylo asi ani normální, kdyby onen dotaz nepadl :-)))
To je vážně úžasné, jak ty děti jdou všude do hloubky až k jádru pudla, což :-)
Ale v podstatě by bylo jen dobře, kdyby jim taková ta čirá zvídavost vydržela co nejdýl (jen není třeba ji všechnu vyplýtvat na chudáky unavené rodiče, samozřejmě) :-))
Já ti poradím. Odpověď: Moc veliké číslo na to, aby si ho někdo zapamatoval. Případně použij praktickou ukázku. Jdi s potomkem k velkému jezeru nebo rybníku, odeber jednu kapku a řekni potomkovi, ať spočítá kapky zbylé. Tak získá slušnou představu ;-))
OdpovědětVymazattak tos mě pobavila s tou otázkou o kadění!!! :o))
OdpovědětVymazatale mě občas takové otázky napadají i v dospělosti! :o)
a \"šémátka\" toť nesmrtelná literatura :)
OdpovědětVymazatOdpovědět je jednoduchá : Nekonečno NENÍ číslo, tak se od něj nic odečítat nedá. To je jako bys řekla : \"Kolik je dům mínus jedna?\"
OdpovědětVymazatA věř mi, mám státnici z matematiky :-)))))
[25] Lorandele, to je taky pěkný příměr :-)
OdpovědětVymazat[26] jarmilko, no tak to si pak budeš s ratolestma dobře rozumět :-))
OdpovědětVymazat[27] :-) Jo, Jake, jen není moc vhodný na čtení do tramvaje - pokud člověk nechce budit příliš pozornosti... (vlastní zkušenost) :-))
OdpovědětVymazatMimochodem, všem díky za spoustu rad!
OdpovědětVymazatPomalu se té synovy školní docházky začínám bát míň, když vím, že se najdou dobré duše, co chudáka matku nenechají ve štychu :-)))
[28] MM, tak já Ti teda budu věřit, když jinak nedáš :-)))
OdpovědětVymazatNáhodou ta Tvá odpověď zní docela logicky a díky ní jsem pochopila i Jakeho vysvětlení z bodu [9] :-)
No ano, MM má pravdu, já bych to tak vyjádřit nedokázal, jsa matematickým obskurním hovadem.
OdpovědětVymazatJe to stejné jako toto: Kdesi ve vesmíru existuje bronzová planeta velká jako Jupiter. Jednou za miliardu let okolí ní proletí vlaštovička a zavadí o ni křídlem. Až ji těmito dotyky obrousí tak, že z planety nic nezbude, uplyne vteřina věčnosti.
To používali tuším jezuité na ilustraci pojmu nekonečného času, ale je to úplně špatně, protože ta doba, jakkoliv nepředstavitelně dlouhá, je pořád konečná. Nekonečno je úplně jiná kategorie.
MM vede!! Mi se pro malé dítě líbilo přirovnání Lorandela, protože ač to není přesné nebo technicky správné, dítě si takové počítání vodních kapiček možná dokáže představit líp, než jakési pomyslné nekonečno, a snad si uvědomí, že spočítat tolik kapek prostě nelze. ;o)
OdpovědětVymazat[34] Henry, to se mi moc nezda, ze by vlastovci kridlo bylo s to obrousit planetu. Asi zalezi na tom, z jakyho je ta planeta materialu. Predstavila jsem si ji tvrdou, kamenitou. Tak aby se nakonec neobrousila ta vlastovicka. ;o)))
OdpovědětVymazatJo jo, Oby, to si dovedu u té Henryho verze představit tu mega smršť dalších, nutně následujících otázek :-)))
OdpovědětVymazatA Lorandelovo přirovnání by bylo ještě lepší u moře :-))
Ach, já nenavrhoval použití mého přirovnání, jen jsem si na ně vzpomněl. Severské příběhy používají ptáčka, který si nabrousí zobáček o skálu. Oby, jistě to jde ubrousit - třeba jen o atom... ale o to právě jde, že co nejmíň.
OdpovědětVymazatHenry, ale jako příměr pro představu věčnosti to je docela dobré... :-)
OdpovědětVymazat