To je holt život, ne vždy jde vše hladce jak po másle...
Aspoň jsme si tedy udělali prodloužený víkend a v pátek vyrazili na naše oblíbené koupaliště s výhledem na Beskydy.
Fakt nevím, co jsme v nějakém rodičovském pomatení mysli blbli, když jsme ty děti téměř násilím před pár lety dosmýčili na tobogán (ať si robátka užijí, to co my za mladých let neměli). Cha, dobře nám tak! Robátka si vskutku užívají... Mám za sebou asi tisíc jízd se zátěží.
Ano, správně tipujete, samotné se mi již pár let jezdit nepoštěstilo. Letos už ale mladší příšera aspoň schody vyšlapávala sama. Pro změnu jsme ale museli zvýšit tempo a místo nedbale elegantní chůze k oněm inkriminovaným schodům bylo zapotřebí sprintovat! Co kdyby nějaká sekunda přišla nazmar?!
Taky jsme si obecně zavařili dávnou touhou zbavit děti strachu z vody, naučit je plavat apod... V podstatě mi těch pět hodin intenzivně strávených ve vodě docela stačilo. (dobrá, vím přesně, za co mě tohle trestá a zpětně se svým rodičům omlouvám za dobu, kdy mě ani s fialovými, drkotajícími rty nemohli za nic na světě vytáhnout z vody)
Včera jsme pak s mužem opětovně podlehli nátlaku mladší části rodiny, sebrali odvahu a ač neradi velké davy, vyrazili i na bližší ostravský koupák, a to v sobotu. Naivně jsme si mysleli, že když tam přijdeme pozdě odpoledne, celodenní smaženky už odpadnou. No, zas víme své. Občasná dovolená na dopolední koupání během týdne to bude v červnu jistit.
Asi jsem náročná, ale přece jen bych ráda jedno až dvě tempa bez toho, aby mi někdo stříknul tsunami vlnu do obličeje, zaháčil nohu, skočil na hlavu apod... Obzvlášť poté, co se mi podaří usilovným asertivním vyjednáváním předat na moment obě!!! příšery manželovi (tzn. splynout s davem v momentě, kdy pozornost mé osobní teroristky asistentky je na zlomek sekundy otupena) a pokusit se přeplavat bazén jak za dob bezdětných (čili opustit volný plavecký styl "vánoční stromeček")...
-----
Hm, a tak jsem byla nakonec večer zmožena tím vším běháním po tobogánech a dělání bodyguarda vodní víle s rukávky, že jsem prošvihla roční bilancování na blogu.
No, zas tak o moc jste nepřišli. Ale aspoň stručně - je mi tady (i na okolních blozích) příjemně a doufám, že i vám případným čtenářům :-)
-----
Jo, a borec nakonec:
Aneb stalo se už nečekané a včerejší horko nejspíš syna zblblo natolik, že se o sebe přestal tak urputně bát a dobrovolně se vydal na jízdu na kole - bez postranních koleček - a tentokrát se zadařilo!!! Jupí! I zázraky se dějí...
tak to je fajn ... výročí na blogu i borec na konec .)
OdpovědětVymazatNo, Gombo, radost byla fakt veliká, protože kolečka na kole nebyla už dva roky a syn \"statečně\" (a velmi urputně) odolával... :-)
OdpovědětVymazatnominku to s tou dopolední návštěvou koupaliště máš odzkoušený? já jen, že když jdu dopoledne u nás, tak to obnáší tak 30 - 40 minutek fronty ;-)
OdpovědětVymazatjak je vedro, tak koupáky jsou narvaný v kteroukoli denní dobu, kdy je světlo! .o)))
OdpovědětVymazata jinak gratuluji k ročnímu výročí! Mně se tu líbí :o)))
[3] uáá, přítelko, fronty 30 minut - tak to my bychom zbaběle prchli :-)
OdpovědětVymazatNevím jak kde, ale mi se na mateřské osvědčilo chodit dopoledne ve všední dny v červnu. O těch prázdninách už to takové terno není, ale pořád lepší, než víkendy - to jednoznačně! :-))
Taky se mi tu líbí! ;-)
OdpovědětVymazatjarmilko a Bosorko, to jsem vážně ráda ;-))
OdpovědětVymazatChá, koukám, že Ti to ještě nestačilo! Ani umořená vodními radovánkami sis neodepřela celý to martyrium sepsat. To já hanebně odpadla. Takže víkendové zážitky poputujou na blog až dnes - tedy, pokud se zadaří.
OdpovědětVymazatGratulaceeeeee!!!
Jojo, líbí, jinak bych tu nechodila! ;o)))
zato mamina už po sezoně. Teda - skoro, nejmladší šestnáctka mi dává zabrat jak oba starší kdysi dohromady. Ale moc ráda si čtu příběhy a postřehy mladých žen, někdy se i vnutím radou :-). Jsem tu ráda.P.S. Výročí si užijte, já jsem na bigblogeru Lidovek už přes tři roky a furt mě to baví :-).
OdpovědětVymazattaky mám předpárletou zkušenost, že v červnu dopoledne bývala plovka míň plná.
OdpovědětVymazatza pár let budeš jen nostalgicky vzpomínat na \"staré zlaté časy\", když byly děti ještě malé..:-)
OdpovědětVymazat[8] Jojo, Oby, umořená. Ale o to víc zapomnětlivá - tak bylo třeba to hodit do stroje... Když už to tu mám něco jako deníček, abych tu nějaký ten deníkový zápis taky měla, že?
OdpovědětVymazatNeděle byla taky fajn, ale do té se mi už nějak nechce, ač se netýkala koupaliště :-)
Ď ;-)
[9] Jo, NULI, je to blogování lehce návykové :-)
OdpovědětVymazatJsem si říkala, jestli máš nějaký blog - v odkazech ho neuvádíš. Klidně dej odkaz, ráda bych nakoukla.
Taky místo koukání na telku večer raději pročítám blogy :-)
[11] hastone, a víš, že už si to pomalu uvědomovat začínám?
OdpovědětVymazatTen čas tááák děsně letí. Někdy bych ho nejraději na chvíli zastavila...
Hodně štěstí do dalšího roku blogování - ať je pořád o čem psát! :)
OdpovědětVymazatLétooooooooooooooo :O)
OdpovědětVymazatAhoj, tak dávám odkaz na své stránky, doporučuji pro začátek svůj starší článek \"Žbloužek\".
OdpovědětVymazat[6] my o víkendu do bazenu nechodíme, to radši jedem někam na pískovnu, ale loni v létě jsme se segrou dostaly ve všední den nápad, že půjdem do bazenu a v deset hodin ráno tam pouštěli jen když někdo odešel.. veselé :-))
OdpovědětVymazat[15] Díky a nápodobně, brouku :-)
OdpovědětVymazat[16] HuMorousi, nezakřiknoooouuuut :-o
[17] NULI, dík, večer nakouknu :-)
[18] Přítelko, to je docela drsné. Ale možná to nebylo v červnu? Jak už jsou prázdniny, tak to asi vyjde nastejno s víkendy... :-/
OdpovědětVymazatI když možná je lepší, když mají takto omezen počet lidí, než když pustí každého a jsi ráda, že se v bazénu aspoň postavíš. To jsme zažili kdysi dávno na výletu do Jeseníku. Na cestě zpět jsme si tam zašli na koupák, byl by docela prima, s teplou vodou - ale doslova \"hlava na hlavě\". Tam se dalo opravdu jen stát. Ani tempo! To byl solidní masakr... :-)
jj tohle bylo v červenci, omezení neni špatný no, ale když kapacitu naplněji hodinu po otevreni, je to na pytel, ale je fakt, ze aspon nejsem nastvana, ze jsem zaplatila za vstup a do bazenu se nevejdu :-)))
OdpovědětVymazatOsvědčená metoda jak mít bazén jen pro sebe je pustit po hladině tyčinky Mars.
OdpovědětVymazat[2] ,jo kolečka ne kole jsou důležitá věc. Nápad, že bysme oddělali dceři kolečka neprošel. Loni se vrhala na kole třeba i ze schodů. Letos, naopak, je opatrník, větší praskliny v chodníku je lepší přejet vedením kola, pak nasednout, jet dál :)
OdpovědětVymazat[22] Henry, tak tomu vážně věřím! Jen aby se to moc neprofláklo :-))
OdpovědětVymazat[21] Ńo, přítelko, jak tak nad tím dumám ze všech stran - ideální by byl vlastní bazén... :-)))
OdpovědětVymazat[23] Signat, to je jasné, na praskliny by se správně totiž nemělo ani šlapat! :-)))
OdpovědětVymazatManžel (po odmontování koleček) vozil syna na takové té tyči, co se jí spojí ta dvě kola - jenže rovnováhu se na tom držet nenaučil a muž měl co dělat, aby ho utáhl. Tak jsme nedávno zkusili na starém (menším) kole oddělat šlapadla a bylo z toho odrážedlo - na tom tři dny venku řádil jak ďas (taky sjezd z šikminy pro kočárky u schodů...) a pak čtvrtý den se vytáhlo větší kolo bez bočních koleček, sednul na ně a jel... Přitom předtím ani po dobrém ani po zlém. Už jsme to skoro odpískali. Jen teda doma zakopávám nejen o kolo, ale i o odrážedlo... :-)