Docela mě občas baví hraní se slůvky, rýmování apod. A v nějaké té světlé chvilce jsem propadla touze předat tuto hravost i vlastní mladší generaci. Proč by ne, že?
Jen se to pak lektorsky snaživému, leč značně lehkomyslnému rodiči vymkne, že se ani nestačí divit. Naprosto neškodně naučíte jedno dítě princip rýmů - a ono se to zvrhne ve vaši novou, né zrovna urputně chtěnou, přezdívku „Lamo" či „Lamí krku".
Totiž, když se přeskočí ono počáteční rýmovací období - kdy se veškeré rýmy tvoří pouze a jedině na animální potřeby (hovno-kovno, prdět-smrdět... apod.), začne se čerstvý básničkář pouštět i do odvážnějších kousků...
„Tomi, co pořád proboha máš s tím lamím krkem?!"
„No, máš ho takový dlouhý, proto."
„Ale proč tam pořád motáš tu lamu?!"
„A jak jinak bych ti měl říkat, když na mamko se rýmuje jen lamko?"
Polknu další rýmy, které mě napadají a nechtěně uznávám, že s rýmem mama-lama jsem zas nedopadla úplně nejhůř.
A naštěstí, mám doma i druhou ratolest - poetickou to duši.
Když vidí rodičku zhrzenou z nové přezdívky, neodolatelně se ke mě přitulí a do ouška mi šeptá - „Ty jsi pšece nejmilejší maminka, lozkošná, jsi hvězdiška aš k měsíšku...".
Co dodat, nejen, že to trošku kompenzuje ten „Lamí krk", zároveň mě to i dojímá. Až tak, že to musím jít zajíst čtverečkem čokolády...
Načapaná při činu fofrem nechávám onu návykovou pochoutku rozplynout na jazyku - a hned se od poetické duše dozvím: „Tvážíš se jak ješek. Nebo dikobraz." A za moment mám další, tentokrát již méně romantickou přezdívku - „Ježek".
Jak prosté, Watsone...
-----
Když už jsem u ježka - nedávno jsem jednoho živého, docela velkého viděla tááák úžasně zblízka, málem jsem na něho mohla sáhnout...
A ještě jednou ježek - to mi totiž připomíná - napsat i o tom hadovi.
Se tak náhodou na dětském hřišti dozvím, že se v naší! školce po zahradě plazil prudce jedovatý korálovec - zrovna když tam byly venku i děti!!! No by mě omývali!
Argument, že je korálovci podobná jedna neškodná užovka korálovka mi ona maminka velice vehementně vyvracela - prý tam byl poblíž pán a ten stoprocentně tvrdil, že to pozná, že je to korálovec.
Hm, beztak bývalý majitel...
Neseklo to se mnou dodatečně jen díky tomu, že v té inkriminované době byly obě marodné a já s nimi doma...
Nicméně, hned na to ožije má hadí fobie.
Už tak nemám v noci dobrý pocit ze záchodů. Historka o hadovi stočeném na prkýnku se mi zaryla do mozku s epoxidovou pevností.
Samozřejmě nevyhnutelně mě napadá, že teď, jak máme ten probouraný záchod, všichni hadi v okolí se budou plazit k nám...
Korálovce nevyjímaje...
Achjo, to nesu celkem ztěžka.
Měla jsem vzít tamtoho ježka...
\"Přistižena při činu fotrem\" - jsem přečetla! ;o)
OdpovědětVymazatJak ti závidím; Tomáš mě několikrát poctil názvem \"mamíček\" a dokonce jsem se vypracovala až na \"best mama\" (je neuvěřitelně těžké udržet se stupni \"best mama\" dlouhodobě), ale nikdy jsem nebyla lozkošná hvězdiška aš k měsíšku\".
Chichi, korálovec mi připomněl ty Tvoje zatoulané náušnice. Žádný strachy, až se k vám had vyšplhá, určitě napřed půjde po morčatech!! ;o)
Udržet se na stupni Best mama dlouhodobě je nemožné. :)
OdpovědětVymazata na ježky nesahej - mají blechy.
[1] :-) Oby, hůř - dcerou... :-))
OdpovědětVymazatSouhlasím s Pet - udržet se dlouhodobě na stupni Best mama... nemožné! :-)) A řeknu Ti, udržet se na stupni \"lozkošná hvězdiška aš k měsíšku\" - tak to je vážně VELMI chvilková záležitost :-)))
No jo, ale morčata nechodí na záchod a jsou chráněny klecí... :-)) Asi si na obranu proti korálovci vytáhnu jako amulet tu korálovcovou sadu :-))
[2] Pet, přiznejme si to - ono jen vyšplhat k tomu stupni Best mama je docela solidní výkon... :-)))
OdpovědětVymazatNo, právě - blechy, kvůli tomu jsem na něho nesahala. A byl to docela macek - jsem až koukala. A chuďátko vyplašené... :-)
co se týče hadů, tak já měla období, kdy jsem se hrozně bála, že vyleze ze záchodu ve chvíli, kdy tam budu mít tu nejnevhodnější část těla, kterou bych chtěla dostat do kontaktu s hadem! Pozůstatek po nějakém \"pěkném\" filmu.
OdpovědětVymazatTo byly v té době fofry! Žádné sraním s tím :o)))
ve školce opravdu nepotkáš ...
OdpovědětVymazat:-))) Had v míse, jeví se i mě celkem nebezpečně.
OdpovědětVymazat[5] jarmilko, tak konkrétně \"vylézání ze záshodu v oné důležité chvíli\" mě když tak děsí spíš jistí hlodavci než hadi :-)))
OdpovědětVymazat[7] Evi, hlavně ta děsivá pravděpodobnost, co? :-)))
OdpovědětVymazat[6] Jake, ve školce né, ale ve školkovské zahradě. Prý tam fakt byl - a musím říct, že bych tomu klidně i věřila, protože když na to přijde, různí lidi si můžou v dnešní době nakoupit domů kde co a je jen na nich, jak si své \"mazlíčky\" zabezpečí...
OdpovědětVymazatAle si myslím, že si spíš kupují tu korálovku. Já bych teda korálovce nechtěla ani za zlatého slona! :-))
to je tak bezvadný pocit! Já si také vzpomínám na různá vyjádření svých dětí, ale na ty Vaše teda nemaj´:-).
OdpovědětVymazat[11] NULI, já při své extraskleróze si holt musím psát všelico - chci-li si někdy aspoň část \"pamatovat\" :-))
OdpovědětVymazatAle fakt je, že jsem prvních pár let nic nezapisovala (\"Si to přece budu pamatovat!!!\" - cha) a teď se mi taky pěkně vzpomíná na některých dalších blozích :-)
tak já zatím ani best ani hvězdiška :)A užovku jsem viděla v sobotu kousek od našeho domu. Velkou víc jak metrovou...ale já se hadů nebojím ...
OdpovědětVymazat[13] Jé, Abu, tak to máš fajn, že se hadů nebojíš, když už se kolem vás mohutně plazí :-))
OdpovědětVymazatA neboj, k hvězdišce i k best mamě se určitě taky probojuješ. Jen, to víš, chce to píli, snahu a vytrvalost :-))
Ty si na záchod doma už asi nesedneš...:-) mama-lama... opravdu to mohlo být ještě o kousek horší:-)
OdpovědětVymazat[15] Žrádýlko, mezi náma děvčatama, horší jsou takové ty reálnější hrozby - když v noci jdeš potmě, sedáš, sedáš - a dosedneš místo na prkýnko na ten holý studený záchod, brrr :-)))
OdpovědětVymazat