úterý 20. července 2010

Show must go on!

Syslokřeček v zajetí vzpomínek. Prostě já...

Čím dřív chce člověk nahnat děti do hajan, tím později se to samozřejmě povede. Obzvláště tehdy, když pár minut před zalehnutím objeví ratolesti dětský nahrávací kazeťák (jen po půl roce vlastnictví).

  

Houkání na mikrofon vyluzuje tak úžasně odporně kvílivé zvuky, že nějaká ospalost je tatam a začíná trénink na houkala numero uno.

Matka to pohnojí tím, že podotkne něco o funkci nahrávání přes mikrofon...

Sborové „JO!!!" ji na chvíli omráčí, ovšem po znovunabytí sluchu se nechá přesvědčit a odchází hledat prázdné kazety. Někde by teoreticky nějaká být ještě mohla.

Nebo, říká si, mohla by probrat ty své staré - stejně si je už roky nepouští...

  

Provede akrobatický cvik na dětské židličce a bez zjevného poškození jak židle, tak sebe, snáší z nejhornější police skříně TU  krabici. Narvanou. Kazetami.

Leč, prázdná žádná.

Začíná třídění. Přece tam musí být něco, co by mohlo padnout v plen. Nějaké ty srajdy z osmdesátých let...

  

A začíná se jimi  probírat: Hm, jazykové kurzy - to je škoda mazat, můžou se hodit. Jéje, flamenco, to si musí pustit. Och, ty arabské písničky z německého kempu před šestnácti lety...

A zuřivé hledání se zpomaluje a zpomaluje a matce jihne zasněně zrak a šup, už je o pár (spíš víc) let jinde a vzpomíná...

No, jo, Pepa Nos, u táboráku ta Pivovarnická v podání Kuby neměla chybu. A Chcíplý dobrý víly od Landy, to byly časy. Ani už neví, že  měla tolik kazet s Nohavicou... Podívejme - REM, U2, Def Leppard (to už snad ani není pravda) a ona milovaná Nirvana... Jéje, tolik Cimrmanů - ty taky nedokáže smazat...

Nedá! Nic jim nedá!!!

   

Naštěstí se tam najde jedna bez popisu. Sláva.

A na ní - kousek malého Tomíka, z éry prvního dětského kazeťáku, který vydržel funkční jen velmi krátkou dobu...

   

Absolutní nadšení a ještě absolutnější nechuť jít spát, dokud se nenahraje aspoň NĚCO úchvatně úžasného - např. různé typy skřeků a kvílení o rozmanitých intenzitách hlasitosti (syn).

Pak předáno dceři k lahodnému pěveckému záznamu. Slečna umělkyně známá svou averzí k veškerým známým popěvkům jako vždy improvizuje. Tentokrát ovšem nespustí matčin oblíbený popěvek: „Mááám láááda-a-a sfouuuu maminkůůů-ů a lááááska jeee mojeee maminkááá-ááá...." ale začne s lehce vyděšeným pohledem preludovat: „Co máááá-áá-áám děláá-áat co dělat máá-áám  nefíí-ím to-o co teď má-ám dělááát nefíí-íím co má-ám děláát...."

Naštěstí ji mistr hejkal nenechá takto hluboce filozofovat příliš dlouho, neb šílených zvuků má zásoby ještě nepřeberně hojné...

Zhruba po půl hodině umělecké tvorby a polovině pásky se podaří čerstvé hudební hvězdy né zrovna zklidnit, nicméně nahnat do postele.

  

A matka? Ta v tom má jasno.

Buď si najde ten starý walkman nebo si do práce dosmýčí nějaký kazeťák!!!

Přece všechny ty vzpomínky nepřemaže hýkáním, aniž by se je aspoň jednou pustila...

  

18 komentářů:

  1. Přemazat, vyhodit, zapomenout! Nikdy se nevrátí pohádka mládí.... :-)
    Mám tak nějak ověřeno, že tyhle návraty už nějak nejsou to vono...

    OdpovědětVymazat
  2. moje máma obětovala kazetu Bee Gees (ježiš, píše se to tak?)... takže tam malá Jarmilka povídá říkanku \"Šel medvídek do školky, zapomněl si bačkorky\" a až pak navazují Bee Gees. Ale musím říct, jsou to proti mně žabaři :o)))
    Rozhodně dětem něco nahraj. Je to pak po letech fakt sranda! :o)

    OdpovědětVymazat
  3. Mno, já myslím, že prázdná kazeta se dá někde za dvacku koupit. Nebo už se nedá? Mám někde na kazetě, jak vyprávím básničku o hornících, že kdyby uhlí nerubali, všechny továrny by stály... až já jednou vyrostu, budu rubat taky... no a je to pravda. Rubu. Ale na tabuli a do kompu... :-)

    OdpovědětVymazat
  4. nohavicu chcu taky ...já ty svoje nemůžu najít :( a to byly ještě z dob před revolucí....
    a je dobře žes vyměkla a nahrála, bude se hezky vzpomínat...:)
    A vaše malá s naším velkým...to by byl duet...on taky rád improvizuje...
    Pro F nevrátí se pohádka mládí, ale hezky se vzpomíná...

    OdpovědětVymazat
  5. [2] jarmilko, tak o tom vůbec nepochybuji, že bys je do kapsy nestrčila! :-))
    Taky mám samozřejmě pár úžasných produkcí zaznamenaných. Takové \"pásla ovečky\" si ani Goťák nestřihne :-))

    OdpovědětVymazat
  6. [3] Když ho nebudeš hledat, najdeš. Já třeba ty hledané nicmoc pásky nenašla a nenašla - zato ty nehledané hravě :-)

    Kolik má ten Tvůj improvizátor?

    Ad Nohavica - tak moje životní ostuda je, jak jsem na jeho koncert čekala dva dny na Helfštýně (folky-nefolky) a v momentě, když jako poslední přišel kolem půl noci na řadu, jsem si zrovna lehla do trávy a na sekundu zavřela jedno oko. Kamarádi mě probudili někdy při poslední děkovačce... Ale spalo se při něm fakt dobře :-))) (což o své noční improvizátorce tvrdit nemůžu...)

    OdpovědětVymazat
  7. [4] Kamio, asi nás ta Ostrava poznamenala oba - já mám tuším nahranou nějakou etudu ohledně mašinky, co jí došlo uhlí... :-))) A do kompu teď rubu taky :-)

    Kazety. Koupit. Když je potřebuješ TEĎ! HNED! v devět večer... Ale už jsem jedny objednala. Když jsem sháněla ty pro Toma před pár lety, tak se akorát v Datartu skromně krčilo pár zbytečků...

    Ono to dětské kvílení, ehm vlastně umělecký přednes, prostě líp vynikne na těch čistých :-)

    OdpovědětVymazat
  8. imrovizátor má 3,5 :) a má i vlastní mikrofon a klávesy...to by se kvílelo :D

    OdpovědětVymazat
  9. Lidi, co delate? Moji improvizatori to sekaji naostro rovnou do pc. Mame ze silvestrovskeho vecera nekolik nadhernych nahravek mych dvou decek (posilenych o kamosku dcery), takze krom pekelneho jekotu mame jako vanocni bonus i 3 nadherne rozsklebene xichty. ;o)))

    F., trocha nostalgie, nikoho nezabije. ;o)

    OdpovědětVymazat
  10. [9] Abu, tak to by fakt bylo DUO! Moje improvizátorka má stejně :-))
    A máme ke klávesám i bubínek či triangl :-)) (chudáci my rodiče a sousedi)

    OdpovědětVymazat
  11. [10] Oby, do počítače néééé! Simtě, už teď mám problém se k němu doma probojovat... :-)))

    OdpovědětVymazat
  12. Nahrávat se dá i do foťáku (audiozáznam), ale kazety se ještě dají sehnat. Kdybys nemohla splašit u vás, řekni, pošlu.

    Mám kazety staré 26 let, se Sandokanem a pod., nahrané z televize, a pokaždé je ten návrat do dětství stejně krásný.

    Lucinka se s takovouto schopností improvizace jistě neztratí - už ji vidím jako operní divu, která, ač zapomněla text, přezpívá celou operu bez mrknutí oka.

    OdpovědětVymazat
  13. [13] Jo, Henry, máš pravdu. Bylo by to trvanlivější (i ta Oby verze). Jen to je úplně jasné, jakmile by to dítka zjistila - foťák už neuvidím... :-))

    A je to fakt docela zvláštní, jak jenom takové prohrabování se těmi kazetami člověka vrátí do té pohádky mládí... Třeba i Beatles jsem tam objevila, nebo kdysi tady u nás populární Buty a Mňágu, i Tvé oblíbené Pet Shop Boys, starou Madonnu, Tichou dohodu... Prostě kvanta a kvanta - jak tak šel čas... :-)

    A děkuji za nabídku kazet - ještě se mi povedlo sehnat, jsou na cestě k nám :-)

    Lucka - ta se tak nějak obecně neztratí.
    Oproti Tomíka
    jí teda matika
    vůbec nic neříká,
    ale komunikativně atd... je na tom dost dobře :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Ona ta elektronika taky nemá to kouzlo - aspoň pro mne. Páska je páska. I když jich mám kupodivu docela málo, snad jen okolo třiceti - ty dva roky, kdy jsem si kupoval CD a neměl je na čem přehrávat byly... no, z hlediska přehrávání CD horší než ty potom, že ano.

    A Brouky mám mimochodem mnohem raději než PSB.

    OdpovědětVymazat
  15. [15] Henry, tak zrovna Brouci dohráli v rádiu ... a šmrnc mají pořád stejný!

    Přehrávání CD bez CD přehrávače mohlo být, když se tak nad tím zamýšlím, opravdu o něho horší než pak s tím přehrávačem... :-))

    Mimochodem \"páska\" je oblíbené Tomíkovo slovo do rýmu k \"lásce\"... :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Já bych rozhodně nic nemazala a nic nepůjčila! Jen bych dala krabici co nejvýš od dětí. Taky mám pár kazetových pokládků. A nedám. :-)

    OdpovědětVymazat
  17. [17] No, Luci, já taky nedám - neb se mi podařilo sehnat prázdné :-)
    Vzpomínky jsou holt vzpomínky... ;-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.