pátek 23. října 2009

Princezna na hrášku

po dvaceti (a více) letech 

   

Jako malá jsem ráda poslouchala pohádku O princezně na hrášku. Fascinovalo mě to množství měkounkých matrací, které byly na tom jediném zrnku luštěniny navršeny. A vůbec - ten nápad, že princezna je tak jemňoučká bytost...

      

   

Taky jste chtěly být princeznou? A kdysi dávno měly pro tu holčinu pochopení? Kdo by se vůbec mohl na nějakém té zelené pidikuličce vyspat, že ano?

   

Avšak teď, asi že už nejste ve věku princezen, zjišťujete, že se dá spát na ledasčem...?

Třeba na:

•-         zubním kartáčku

•-         televizním ovladači

•-         roličce toaletního papíru... (jasně, částečně spotřebované)

 

Věci nastrkané do postele se velice nápaditě obměňují, obzvláště jste-li už matkou. Ona ta vaše dítka zřejmě neúnavně zkouší, zda nakonec přece jen ta princezna nebudete...

   

A vy už nejste. Za trochu spánku byste daly cokoli...

Nějaký zubní kartáček pod zády vám ho přece nepřekazí...

   

    

I když, možná stále ještě trošku té princezny v sobě máte.

   

To autíčko z kindrvejce vás docela tlačilo...

   

21 komentářů:

  1. princezno ,-) já také nechápu, jak může někdo trpět nespavostí :)))

    OdpovědětVymazat
  2. Teda, já několikrát spal na mobilu, a jednou na psacím stroji. A jednou se mnou spali pes, kočka, morče a křeček (naráz). Spát se psem je dobré (na rozdíl od kozy, která mi jednou vlezla do postele na Vysočině, nemá rohy), ale pokud má 60 kilo a spí ti na nohou, je poněkud obtížnější vrtět se.

    OdpovědětVymazat
  3. my spime na konikach,vsude mame kone :-))

    OdpovědětVymazat
  4. Já maximálně několikrát spal na notebooku. Vždycky jsem byl tak unavenej ho dát pryč z postele, tak jsem ho vždycky zaklapl a spal. Se divím, že jsem ho ani trochu nepoškodil.

    OdpovědětVymazat
  5. 1) Jé, Gombo, tak to já zas bohužel nespavostí trpím. Ale když už teda konečně usnu, tak mě krom dětí vzbudí máloco... :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Henry, s Tebou je to těžké. Ty vždycky holt trumfuješ...

    Ale že ta zvířena byla odvážná, co. Já být takovým krečkem, tak se bojím, že mě třeba kočka zalehne (v lepším případě)

    Vidíš, kdybych měla ten typ nespavosti, co je způsoben škubáním v nohách (ono to má přímo nějaký název tuším), tak bych měla řešení. Kozu do postele - a je to!

    OdpovědětVymazat
  7. Cheo, aspoň víš, na čem jsi. To já občas trnu, co z pod sebe vydoluju...
    Mimochodem, ty věci v článku byly přehled jednoho týdne :-)


    Flufe, tak to musíš mít asi dost širokou postel, že ses nebál, že Ti spadne :-)
    Občas, když si jdu potmě lehnout a rovnou mě něco zatlačí do zad, tak to většinou dám aspoň na zem :-)

    OdpovědětVymazat
  8. tuhle jsem se vzbudila s půlkou diskosušenky připlesklou na čele a o čtrnáct dní dříve jsem ráno ve vlasech našla banán.
    Že si ve spaní div nevypíchnu oko pastelkou či ručičkou barbíny je téměř zázrak, tuhle jsem po tmě hupsla do postele a málem se napíchla na nohu dřevěné židličky...

    Ale díky dětem, se mi spánek natolik zkvalitnil, že nějaký zubní kartáček mě ze sna neproudí, ráno akorát najdu jeho otisk na tváři...

    OdpovědětVymazat
  9. my spíme nejčastěji s ovladačem, někdy s lahví vody, sem tam s nabiječkou na telefon a dost často s králíkem :-)

    OdpovědětVymazat
  10. S fotbalovým míčem se spí celkem dobře, bagr na písek má ostré hrany. Ale stejně se nám do té naší postýlky 90x200 vejdou, i se mnou, třema dětmi a kočkou (malou kočkou...).
    Oproti tomu Choť je skutečná princezna, z postele ho vyžene i zrníčko písku (nekecám!) a když jsem včera se všemi dětmi vlezla do jeho postele (140x200), rozčilil se, že se tam přece nevejdeme, a šel si pro jinou matraci... :D

    OdpovědětVymazat
  11. [8] Jako celý, neoloupaný a neporušený?

    Pardon, já nejsem soutěživý, jen jsem holt spal v rozestavěném domě. Já spím dobře, díky, vrtět v mém případě znamená hovět si.

    OdpovědětVymazat
  12. 8) Niger, tak ta sušenka mi připomněla jednu příhodu z tábora. To mi kamarádka jednou před usnutím chtěla důležitě něco sdělit. Tak se proberu, poslouchám a dozvím se: \"Víš co nesnáším?\" (hodně tajemně a záhadně). A já celá napnutá zvědavostí: \"Co?\" No, a ona naprosto netajemně odpověděla: \"Drobky v posteli.\"
    Vidím, že to máš vyřešené. Sušenka je určitě lepší než drobky :-)))

    OdpovědětVymazat
  13. 9) přítelko, vidím, že předběžnou přípravu na časem případné soužití s dětmi rozhodně nezanedbáváte :-)))

    10) Henry, nechci odpovídat za Nigerii, ale tipuji, že banán byl nejen oloupaný, ale i pěkně rozňahňaný...
    Jeden holt neví, jak by ušetřil za výživné kondicionéry na vlasy...

    OdpovědětVymazat
  14. 11) Manželko, to je zvláštní, jak se časem fakt mění v princezny ti chlapi. Manžel taky je celý těžce nesvůj, jakmile je to všechno (děti, knížky + ostatní bebechy) v mojí posteli... Poměrně dost často - prchá...


    Zrovna včera uspávám Lucku, už klídek, chci se nenápadně vzdálit, lehce se pohnu... a do ucha mi nějaká žlutá kravička zavřeští \"oranžová!!!\" Takže uspávání chytlo druhé kolo...
    (ať žijí edukativní hračky)

    OdpovědětVymazat
  15. Já jsem taky chtěla být princezna, bohužel mi to nvyšlo... Ale na nějakého toho prince si počíhám!;-)
    Děti nemám, zatím mi nemá kdo strkat věci do postele, takže zatím spím \'jen tak\':-)

    OdpovědětVymazat
  16. No potěš koště! Na čem vy to lidi spíte. V posteli snesu jedině knihu, dítě nebo kocoura. A to jsem typ, co jak lehne okamžitě usíná (v noci). Drobky, sušenky, banány, kartáčky a hračky do postele nebrat! ;o)))

    OdpovědětVymazat
  17. 15) Sabi, žádná tragédie, neboj, bebechů v posteli se dozajista dočkáš :-)

    16) Oby - simtě, jako bychom to do postele tahaly my. To přece bývá většinou součást toho dítěte, víš :-)

    OdpovědětVymazat
  18. když se mi chce spát, zaspím a neřeším, na čem ležím. když se mi nechce spát - může být postel i z červánků (!), jdu na internet...:-))

    OdpovědětVymazat
  19. 18) hastone, to já zaspávám spíš ráno... Ale spíše to myslíš jakože usneš, no - to mi až tak nejde. Ale ty červánky chápu velice dobře... :-)))

    OdpovědětVymazat
  20. Tak to jo, Nomi. Já myslela, že si ty kartáčky a další věci pod záda podstrkáváš sama. Ke mně kupodivu dorazí mladší dítě většinou jen tak (kolikrát i bez pyžama). Pravda, párkrát přitáhl ušitého tygra, ale ten je naštěstí malý a měkký. ;o)

    OdpovědětVymazat
  21. 20) Jako, že bych zkoušela, kolik snesu... ? :-)))
    Jó Oby, tak pyžamko by oni taky nejraději nechávali kdoví kde... Jakákoli příležitost ke svlíknutí se hodí - třeba mikroskopiscká kapka od čajíčku... :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.