aneb Jak příšerka zacvičí s těmi svými rodiči...
Ahoj, jsem nemocná, tak mám trošku času na psaní. Ale né zas moc, nechci celý den prosedět u počítače. Mamka má totiž o mě strach, tak toho využívám a mohutně ji terorizuji. Takovou příležitost si nemůžu nechat ujít, no uznejte.
Mám teplotku, průjem a bolí mě nožička. Zjistila jsem, že je to docela výhoda, nemusím se teď nikde štrachat. Prostě si zavřískám a mamitaxi mě poponese. Aby to nebylo moc průhledné, tak občas navrhnu, že bych se mohla plazit. To je docela dobrý tah, pak mám zajištěno nošení na dalších pár hodin.
Brášku taťka včera odvezl k babičce. Prý, že tu straší nějaká kvičící příšera (zatím jsem tu žádnou neviděla, beztak kecal). Tak se trošku nudím a musím si vymýšlet různé kratochvíle. Zařvu třeba, že chci čurat. Mamka přiběhne s nočníkem a já brečím, že chci čurat na záchodě. Nechám se tam milostivě zanést. Příště zas, když chci čurat a mamka mě zanese na záchod, tak vřískám, že chci čurat do hrnečku... Snažím se to poctivě střídat a je to docela sranda. Zatím mě to baví.
Jen si musím dávat pozor, včera jsem se dvakrát zamyslela a trošku jsem sama popošla. Mamka mě málem začala podezřívat, že simuluji. Tsss, taková nedůvěra! Naštěstí jsem hned stihla zakulhat a pak si zas nějakou dobu hlídala to kvílení... Člověk musí být pořád ve střehu, ach jo.
A víte co? Mamina o mě asi fakt měla strach, tak mě včera dokonce odnesla k doktorce. Nejdřív jsem tam hrála roztomilou holčičku, ale zas aby si nemysleli, pak jsem se rozvřískala tak, že jim drnčely okenní tabule. No co, nejsem žádná bábovka, ne? Co mi co mají lepit na nohu nějakou smradlavou náplast. A bez obrázků?!! V čekárně jsem za to sklidila obdivný pohled několika prcků.
Taky nevím, proč jsem poslední měsíc začala zanedbávat to noční vyřvávání a pochodování. To mě totiž baví fakt dost. Musím si to hlídat, abych nakonec nezačala spát celou noc. To by bylo po srandě. No, možná bych mohla občas tu mamku nechat vyspat? Ale nevím, nevím... Moc si to nezaslouží. Víte co ona na mě chystá?! Představte si, že ona mě chce přestat kojit!
No, chápete to? Ale na mě si nepřijde. Mám teplotu a nic jiného než mamimlíko nechci. Musím to hned využít. Když jsem nemocná, tak si mamka tak moc netroufá! A nenechám se ošálit, na to si fakt dávám pozor. Teda, včera jsem pila i trošku čaje... Ona to totiž mamka občas zkouší, kdo se má pořád tak hlídat, ach jo... Ale na piškotky jsem se už nachytat nedala...
Tak ahojte. Jdu si zas na chvíli pohrát s mamkou...
„Mamííí, čulááát!!! Pomoš míííí, bolí mě nošička...!!! Uáááá, uáááá!!!!!!!"
Chudák maminka. Jenom nějak nechápu to krmení mamimlíkem při průjmu. První věc, kterou mi doktorka kladla na srdce: Když mají průjem, vynechat mléko! Nejdřív až tak pátý den. První den jen čaj, glukopur a suchej rohlík... pak nemaštěnou rýži a mrkev... pak možná kousek vařeného kuřecího... a nakonec se slávou jogurt.
OdpovědětVymazatsquire, když jsem byla u doktorky a mamka jí řekla, že chci jen mlíko, tak se zděsila... Ale když to mamina upřesnila, že teda jako to mateřské, tak říkala, že to je super, že to jo.
OdpovědětVymazatJá jsem totiž docela vybíravá, víš. Žádné jiné do mě hned tak nedostanou...
Lucinka
Chm, asi má mamimlíko jiné složení, že na průjem nevadí. Ale maminka tohle mohla využít, jak se zbavit kojení, víš? Den dva jen na sladkém čaji by tě nezabil, takhle velké dítko hned tak nevyhladoví.
OdpovědětVymazatVzkaz pro maminku: Nefungovalo by vrznout dítě na týden dva k babičce? Třeba by cucání odvykla.
squire, zkoušeli jsme... Odvykla a hned zas přivykla...
OdpovědětVymazatAle musím se upřímně přiznat, že malá část ve mně možná tak úplně přestat nechce. Občas si říkám, že až to nebude potřebovat (ať už ohledně živin nebo tulení), tak to půjde samo.
Někdy mě to už fakt drtí, ale zase někdy, když se chystá na to kojení a ona na mě hodí takový zářící, nadšený pohled a než se \"zahryzne\", lehce se uchechtně... tak mě to ještě i teď občas dostane...
Mno, já zas většinu času nadávám, že se prťo kojit nechtěla, protože při cestování je to spousta věcí navíc a toho času jenom, co jsem strávila s odsavačkou... ale pak si přečtu články jako tenhle, vybavím si dítě svojí kamarádky, jak se jakožto tříleté sápe na maminku s halekáním \"Dej sem mlíčka!\", a řeknu si, že všechno má své pro a proti:)
OdpovědětVymazatJo, squire, to je myslím přesné... Každá ta mince má svůj rub i líc :-)
OdpovědětVymazat