Je to v pytli. Nějak se mi postava začíná vymykat kontrole. Došlo mi dneska, když jsem se po nějaké době do kaťat narvala jen s vypětím všech sil.
Nedá se svítit, jen na metodu riflí už spoléhat nemůžu. Hlavně né teď v létě. Ono v těch volných šatech a sukních do gumy holt ta kontrolka tak brzo blikat nezačne... Ostatní roční období to je o něčem jiném. To když se člověk snaží denně nacpat špíčky do pevné látky riflí, kde je ta vůle podstatně menší, tak ho to donutí se víc haltovat. Ale to léto, to mě každoročně převeze!
Chce to trošku změnit strategii. Po půl roce jsem teda dala novou baterii do váhy. Zvážit jsem se zatím neodvážila. Až ráno. Nalačno, nejlépe...
Taky jsem dneska začala intenzívně přemýšlet nad tím, že bych zas začala jezdit na rotopedu a cvičit. Začíná to být víc než akutní...
Musím říct,že kdyby se počítalo třeba i to, co člověk odcvičí v představách, tak to bych byla jako Twiggi. Třeba myslet na cvičení mi celkem problém nedělá. Ale ta praxe. Ta, řekněme, trochu pokulhává...
A asi se nechám inspirovat tou Bridget. Nejspíš si zavedu svůj tak šestistý padesátý osmý deníček ohledně hubnutí. Musím být na sebe tvrdá. Zacházení v rukavičkách si za všechna ta kvanta sežrané snědené čokolády nezasloužím.
Tak to teda budu házet černé na bílé. Ať můžu sledovat ty - pokroky!
Ale nebojte, zas takový sebemrskač, abych podrobnosti zveřejňovala tady, nejsem. Budu si to psát tajně. Intimně...
PS: jo, a kdybych se tu teď pár dní náhodou neobjevovala, tak to zřejmě se mnou po tom zvážení seklo...
Pokud nemáš, kup. Vyplatí se. Věř mi, funguje to a mám ověřené na sobě.
OdpovědětVymazatNenapadá Tě co s ním, nožem vše krájíš na POLOVINU. Tu jednu sníš a druhou dáš do lednice /podle trvanlivosti/ nebo přímo vyhodíš. Tak zní info, jak jsem k ní přišel.
Vymakal jsem jí na svých zkušenostech dál - Tobě jako první řeknu - změř si dobu trvání pohodové poklidné snídaně, obědu a večeře. Až jídlo rozpůlíš, musíš ho jíst v klidu a pohodě /nejlépe myslet na mě nebo jinou příšeru/ ale hlavně stejnou dobu.
Pokud vše dodržíš měsíc tak jak jsem popsal, budeš se divit. Nehladuješ, nakonec ušetříš, netrápíš se s dietami, protože klidně jíš všechny oblíbené nezdravá jídla.
TEN nůž a ty STOPKY jsou nejdůležitější
až do radikálních výsledků /min měsíc/.
Neděkuj ani pak, vím, že to funguje a pokud ne, nekrájelas!! Hezké hubnutí do krásné ženy.
Hm, buteo, tak to teda zní zajímavě. O této metodě jsem ještě neslyšela a vypadá to, že má něco do sebe.
OdpovědětVymazatU mě, jako matky malých draků, hlavně asi ten klid a pohoda u jídla. Ten nůž myslím mám víceméně i v hlavě, ale vychuntat si v poklidu to, co jím, na to nějak zapomínám.
Dík za připomenutí! :-)
Moje trochu praštěná, ale účinná metoda: sníst jen to, co vyfotím a dám na net. Tenkrát to fakt neuvěřitelně zabralo: http://www.oaza.estranky.cz...dieta
OdpovědětVymazatJessie, to je fakt dobrý nápad! Vzhledem k tomu, že fotím docela nerada, tak bych buď byla do týdne \"šlank\", nebo bych se konečně naučila aspoň fotit :-)))
OdpovědětVymazatTos mě potěšila svým uznáním, fakt, nominek :-). Tak držím palce, ať to zkusíš tak, nebo tak. S malými dětmi je to těžší, to vím, nebo když člověk vaří rodině... Na hubnutí musí být síla :-).
OdpovědětVymazatNomínku,taky se snažím jak jen můžu,taky mám už nevím kolikátý deníček,ach jo,mám pocit,že se okecávám a že na sebe musím být tvrdá,stejně jako ty.dnes jsem šla okolo dceřiný skříně,má na ní zrdcadlo odshora až dolu.no,byl to pro mě šok,se takle vidět:-)
OdpovědětVymazatJano, ono totiž není zrcadlo jako zrcadlo :-)
OdpovědětVymazatMy máme doma taky zrcadla na skříni v obýváku, vidím se dnes a denně a jakž takž to jde. A pak jsme byli na víkend u manželových rodičů a ti mají v ložnici zrcadlo na skříni a na opačné straně velké, trojkřídké u toaletního stolku... Tak to bylo tragické, vidět se tak najednou celá :-)))
Mám vyzkoušené kopání septiku v pálícím slunci; a v únoru a v srpnu se najíst třikrát.
OdpovědětVymazatHenry - tak to asi přece jen raději ten rotoped :-)))
OdpovědětVymazatTřikrát za dopoledne? (smajlík, který jinou možnost nějak nechápe)
Ne, jako najíst se třikrát za jeden měsíc. Deset dnů nejíst. Ale to nikomu nedoporučuju, ostatně nebylo to dobrovolně - i když mi to nijak nevadilo.
OdpovědětVymazatHenry, já se obávala, že to myslíš takhle, ale nechtělo se mi tomu věřit...
OdpovědětVymazatTo bych nejspíš nakonec fakt těch pár kilčo navíc shodila...
To si ani nechci představit, co Tě k tomu donutilo... Jen si vzpomenu, jak mi nechtěli po porodu v nemocnici dát nějakou dobu najíst a málem jsem tam ohryzávala postel... A když jsem třetí den už jíst mohla, tak na mě zapomněli... Takový lehčí teror, brr.
Máš to psané u sebe v blogu?
No, já shodil ten rok 19 kilo. Tehdy jsem ještě žádný blog neměl. Je pravda že občas několik dní zapomenu jíst kvůli psaní, ale tenkrát to byly dvě hluboce mínusové fáze bipolární afektivní poruchy, jak se tomu teď říká.
OdpovědětVymazatTý jo, 19 kilčo, tak to už bych zas byla jak chrastítko pro dítko...
OdpovědětVymazatMi by bohatě stačilo, kdybych občas zapomněla jíst těch několik dní... No, kecám, to bych nevydržela, aspoň několik hodin bych ráda... :-)))
PS: té poruše, co mám já se říká \"mlsná koza\"
Budoucí eskymácký šaman nesmí jíst 30 dní, během zasvěcování, pokud se nepletu.
OdpovědětVymazatAle zkus to kopání jam v horku.
Myslím, že sousedi z paneláku by nebyli moc nadšeni, kdybych nám před vchodem hloubila jámy :-)
OdpovědětVymazatSpíš nesmím prostě nosit ty sukně na gumu... (smajlík, který se dušuje, že už tu čokoládu fakt omezí)
Čokoládových střech jsem našel povícero, ale tyhle se dají sníst: http://www.ihanna.nu/blog/?p=718
OdpovědětVymazat.nu je doména ostrova Niue, což činí ty švédské komentáře exotickými,myslím.
tak to je dost dobrý odkaz! Akorát jsi mi ho přihodil k článku, kde teda musím říct, že jakožto hubnoucí bych tyhle střechy rozhodně nejedla... :-)
OdpovědětVymazatAle až se zbavím těch pár kil - Střechy, bojte se!
Fakt bezva, asi to vyzkouším s drobotinou na vánoce...
http://medovepernicky.wbs.cz....jpg
OdpovědětVymazatTohle bych měla strach sníst, takže by se to dalo počítat jako dietní = jen obdivně koukám a nepřiberu ani deko. ;o)
Wow, tak to je nádhera!!! Jak z pohádky!
OdpovědětVymazatKouká se na to se mnou dcerka a mele monolog: \"Jé, mamíí, pelníková chaloupka. Mamííí, bydlí tam Ješibaba. Ješi-mami-baba tam bydlí? Ona chtěla spapat Dolotku a Maženku. A ona by spapala mě a Tomáška a tebe a taťku a babišku a dědeška....\"
Prostě taková krása a celá rodina spapaná... :-)
rozesmála, díky, zrovna jsem to hrozně moc potřebovala. Ta tvoje Lucinka je teda číslo. Holt Ješi-baba musí bránit chaloupku zuby nehty. Radši všecky spapá, aby jí náhodou někdo neuloupil perník. ;o)
OdpovědětVymazatJé, tak to jsem moc ráda.
OdpovědětVymazatMy jsme zas měli celý večer na počítači tu chaloupku rozkliknutou. Vzhledem k tomu, že syn zrovna řeší nákup vánočního stromku a píše seznam dárků, tak se nám i hodila do té \"předvánoční\" atmosféry...
Jak Tě můžu prosímtě oslovovat zkratkou - Obyčejná ženo? :-)
jako skoro všichni ostatní. Obyčejná ženo se mi nezdá až tak velká zkratka, ovšem třeba Kamio to dotáhnul k dokonalosti a oslovuje mě OŽ. ;o)))
OdpovědětVymazatMůj Tom (10) už taky začal sepisovat seznam dárků, bere to podle abecedy, že prej od každého písmenka něco. POMOC!
No, Oby, tak je systematik :-))) A od každého písmenka jeden, dva či neurčitý počet kousků?
OdpovědětVymazatA neztrácí čas - pár dnů po oslavě narozenin už hned kuje další želízko...
že by mohl chtít víc než jednu věc od každého písmenka. Což kradu? On už ten seznam začal psát před narozkama, ale pak ho kamsi založil, nastěstí. Třeba ho už nenajde... ;op
OdpovědětVymazat