Jak už jsem psala, mám ráda bonbónky.
Ale nejradši ze všeho mám mlíčko. To maminčino.
Ona už mi ho ale moc nechce dávat. Ale já jsem dost vytrvalá. Nenechám se hned tak odbýt. Chce to ale být pořád ve střehu. A to já zas umím. Kdykoli si mamka doma sedne, tak vystartuji a jdu se jako přitulit na klínek. Jakmile trochu poleví ostražitost, zkusím to. No, někdy to vyjde, někdy ne.
To pak mám nachystané různé finty.
Třeba večer před spaním vždycky slíbím: „jenom tošičku" nebo „malinký cuc a spinkat" Je to prima, mamka mi na to vždycky skočí. Ale jak se zahryznu, tak už pak hned nepustím. Někdy mi říká, že jsem piraňa nebo upírek. Myslím, že to je nějaká lichotka.
Přes den je to horší. To musím být víc roztomilá a ty fikané nápady různě obměňovat. Nejčastěji zkouším to, že se chci na prsíčka jenom podívat. Když jsem vytrvalá, tak to vyjde. No a znáte to, pak už se zahryznu a nepustím...
Když se to nepodaří, tak mamku ukecávám, že jí ta prsíčka pohladím. No, a jak se k němu dostanu, tak ... No, vždyť víte...
A jedna finta se mi fakt povedla. Na vánoce jsem dostala doktorskou kabelku. Je tam i taková ta věcička, jak se dává do uší a poslouchá se s tím srdíčko. To se hodí. Jdu si jako s mamkou hrát na doktorku a jakmile jí vyhrnu tričko, abych jí mohla vyšetřit, odhalí se prsa a jdu na to. Znáte to, jak se zahryznu, tak nepustím...
Někdy ale kašlu na finty a prostě vřískám a otravuji tak dlouho, dokud to nevyjde.
Musím se přiznat, že ta prsa mě fakt fascinují. Krásně voní, mlíčkem...Někdy už mám třeba i vypito, ale to prso se tak příjemně dumlá... To si pak musím dávat pozor. Nedávno jsem se málem dala nachytat. Hezky si tak v klidu cumlám a mamka se zeptá: „Ještě piješ, nebo jen žižláš"... Byla jsem tak příjemně ukolébaná, že jsem tu lest neprokoukla a odpověď mi vystřelila z pusinky „Žužlám"... Hned mi to ale došlo, mamka mi málem to prso už vzala. Naštěstí jsem hned začala vřeštět: „Nežužlám, piju, piju..." Uf, ale bylo to o fous...
Tak ahoj zas někdy. Jdu si cucnout...
KOlikpak je priserce? HOlka od kamaradky strasila mamku temer do trech let. Myslim ze po dvou letech to zacina byt unavne.
OdpovědětVymazatNo to je teda vytrvalka, jestli se nepletu, tak jí je přes dva roky? Uf! Já Vampíra odstavila v roce a půl, ale bylo to taky dost náročné :-D Naštěstí neměl ještě takovou slovní zásobu, aby se mnou polemizoval ;-)))
OdpovědětVymazatRaduš, jo, u nás je to přesně tak...
OdpovědětVymazatGleep - ten čas tak letí, že zanedlouho budou slečně ty tři. Ale ten článek jsem psala poměrně dřív (v červnu), jen jsem ho tady zatím nestihla dát... :-)
Jinak slečna příšerka vytrvalá se pořád i nadále nevzdává, nechci to ovšem tlačit násilím, myslím že to nakonec samo přejde. Ale kojí se jen doma, v soukromí. Většinou před spaním a po probuzení...
je to fakt dobra sranda. kdyz takova priserka kouka hladove po prsach lepe vyvinutych dam a naznacuje jim, ze by se jakoze mohlo neco...
OdpovědětVymazatu nas to preslo samo. ja kluka kojila asi rok. Nic jineho krome mlicka nechtel. To mi visel na prsu i v noci (zatimco ja tvrde spala) A pak prislo knedlo vepro zelo a tim konec kojeni :o)) Uz ho to nebavilo.
Tak na tu malou zkuste taky vepro knedlo... Treba to zabere:-)
OdpovědětVymazatRatko, ona ani tak nekouká po ostatních jako po těch mých. Někdy to zkouší i přes lichotky. \"Ty máš klásné plsíčka\"... A pak, než se přicucne, se vždycky tak uchechtne a neskutečně jí zazáří kukadla. No, tak to vždycky vyměknu...
OdpovědětVymazatEverlanch - jojo, zelí ona ráda :-) Jediné ale co zabírá jako náhražka mamimlíka je Actimel - lesní plody... Ale to by vyšlo na majlant. :-)
No, vsichni rikaji, ze cim dyl se kojí, tim hur se s tim konci. Deti uz pak jsou hodne rafinovaní v citovem natlaku. Pry to utnuti je pak snazsi, kdyz prsa i s maminkou na tyden zmizí a po navratu to uz pak je snazší;-)My jsme to po roce uspesne zahráli do ztracena, dyl uz by me to asi moc nebavilo.
OdpovědětVymazatšikulka, že tu tvou mamku vždycky tak krásně doběhneš. Hlavně nekousej prsíčka zubama, kvůli tomu přestaly dostávat mamimlíko moje děti...
OdpovědětVymazatbosorko, je to tak. U Tomíka v sedmi měsících úplně v pohodě - sunar a kaše byly pro něho jednoduchší na rychlejší vyžahnutí - tam to bylo o hladu...
OdpovědětVymazatNé, že by mě to taky bavilo, ale ona to se mnou fakt umí... Ale hlavně manželovi zjistili před pěti lety celiakii a ono to kojení může docela pomoct tomu, aby se jí to časem neprovalilo...
Ahoj Oby,
OdpovědětVymazatjo, jsem šikulka fikaná :-) Kousání jsem zkoušela na jaře, a to se mamka fakt zlobila. Skoro jsem o tu dobrotku přišla... Ale občas bych si trošku kousla - tak jí aspoň štípu ručičkou :-)
Lucinka
nomi (teda vlastně Lucinko), Ty to tak krásně popisuješ ... že bych si pořídila ještě jednu příšerku:o))
OdpovědětVymazatAhoj Tino, tak to asi napíšu zas něco z tvrdé reality...
OdpovědětVymazatI když - příšerek není nikdy dost. Ale zas si říkám, že je třeba nechat příležitost i ostatním :-)))