středa 30. září 2009

Dáreček od tchýně - žába do kuchyně

Nejen o asertivitě v telefonu...

    

Tomík většinou nerad jezdí k babičkám na noc. On je ještě tak trošku mamánek obecný. Ale na druhou stranu taky nerad blije.

Hledáte souvislost? Ač se to nezdá, je tam. Ve čtvrtek v noci Lucka začala svůj šavlový tanec, takže Tomík si hned v pátek sbalil svých pět švestek a uskutečnil velké stěhování. První dvě noci u zdejší babičky ve městě, další dvě u babičky v Beskydech.

  

Včera přes telefon jsem se jen tak mimochodem dozvěděla, že si chytil miminko ropuchu. To mě docela překvapilo, ale jinak bych to neřešila. Do chvíle, než jsem v telefonu zaslechla něco, co znělo jako: „... a vezmu si ji domů..."  „Co-o?! Ropuchu? A domů?" zaznamenal mi mozek nečekanou informaci.

„Tomi, domů ne! Nech si ji u babičky!" říkám důrazně, aby nedošlo k omylu. Na druhém konci se poměrně sebevědomě ozvalo: „Vezmu si ji domů a budu ji mít na balkóně!" Zkusím hru na city: „Žabička se u nás bude trápit. Nesmíš ji odnést od jejich kamarádů a rodiny." Blesková odpověď nepřipouštějící námitky: „Ona chce být se mnou."... Zbytek rozhovoru v podstatě jel pořád dokola.

Nějak jsem asi přehlédla synovu účast na vysoce odborném kurzu asertivity.  Zřejmě měl plnou podporu v babičce, která si nejspíš byla mohutně vědoma toho, že nebude-li žába u nás, zůstane u ní....

  

Proto byl dnes pro syna vyslán manžel. Jakožto autorita a hlava rodiny se ve dveřích dušoval, že žábu domů rozhodně nedovezou.

No, co to budu natahovat. Manžel zajistil svobodu alespoň obřímu sarančeti (dárku pro Lucku), ovšem žába doputovala až k nám.  No, kdo by doma nechtěl ropuchu, že?

  

I když, na ropuchu je ta žabka docela roztomilá. Takové malé, vyplašené, asi dvoucentimetrové prtě.

  

Co s ní? Kam ji dáme? Co bude žrát? Jak se vlastně chová (z chovatelského hlediska) taková žába?... a milión podobných otázek se mi honí hlavou. Naštěstí to jistí strejda Gůgl. Tam objevím i to, že se nejedná o ropuchu, ale s největší pravděpodobností o skokana hnědého.  (fota skokanů zde)

A nejspíš i dost hladového. Krmili ho ledovým salátem a vodu mu pro jistotu nedali. Nafasuje alespoň bazének z vršku od Nutelly, ale o hladu ještě chvilku bude muset pobýt. Jak celé léto otravují komáři, mouchy a octomilky, s příchodem žáby do domu jakoby se veškerý hmyz vypařil.

  

   

Prostě, zverimex to zítra jistí. Buď půjdeme koupit pro miminko žabičku nějaké červíčky (brrr) nebo se podaří usmlouvat výměnný obchod. Žába za morče.

  

Ale to zas pak bude zklamaný Ježour, že mu ubude položka ze seznamu...

  

Zaba

To je ten náš rodinný přírustek. (Kvalita fotky zhruba tak odpovídá podvečernímu šeru a mému fotografickému "umu"...  Ale snaha byla!)

 

----------------------------

O tom, jak chudák žabka skončila pod náklaďákem 

doplněno další den ráno...

 

V noci vypínám počítač a jdu zkontrolovat žabku, zda žije.

No, asi jo, ale nevím kde.  Nádobka zakrytá prodírkovanou potravinovou fólií je prázdná. Teda, ne tak úplně. Je tam hovínko...

Tak vyděšeně přemýšlím, jestli mi cestou z koupelny něco nemlasklo pod nohama. No, myslím, že ne, ale šance, že na ni někdo v noci šlápne či lehne, se o něco zvýšila. Brr, představa rozmáčknuté žabičky pod polštářem mě trošku děsí...

Najednou uvidím takový flíček na podlaze. Chci ho prozkoumat - a flíček hop a skok - si to šmáruje do obýváku... (Asi hladov, chce jít na lov.) Tak se skokánka snažím chytit, ale zmizí pod náklaďákem. Opatrně přeparkuji, ale žabka už je o kus dál pod záclonou... Ještě chvilku si tak spolu hrajeme na honěnou (o půlnoci většinou po ničem jiném netoužím), až prcek špatně odhadne síly před další překážkou...

Jdu spát s pevným přesvědčením, že zítra bude mít Tomík se skokanem výlet k rybníku.

   

   

18 komentářů:

  1. Jé, Nomi, to je krásná žabička. Se nedivím, že si ji Tomík přivezl domů. To jsem zvědavá, jak se veksl za morče povede. Držím palce! ;o)

    OdpovědětVymazat
  2. je krásnáá, proč jí nechceš?? určitě by tě měla ze všech nejadši :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Oby, no, aby nám nakonec nezůstala žába, k tomu morče a navrch ještě želva s papouchem - nebo tak něco...
    Ale máš pravdu, je fakt hezká. Ve skutečnosti ještě menší než na fotce.

    přítelko, mi je jí líto. To fakt nekecám.
    I když je mi jasné, že by ve srovnání s těmi ostatními doma dělala nejmenší binec a kravál... :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Doporučuju povídku z Mikulášových patálií, jak Mikuláš přinesl domů pulce...

    Jojo, to je skokan. Pustit ho zpět bude nejlepší. Krom toho má zimovat. Ale skokan se dá taky kooupit, africký, větší a tak.

    OdpovědětVymazat
  5. tak takovou krásnou žabičku bych doma taky nechtěla!!! :o))
    radši tu ani nebudu psát, co mi vyprávěla moje babička, že dělala se žabičkama, když byla malá!!! Jsem opravdu z hrozné rodiny! :o)

    OdpovědětVymazat
  6. Tak a teď jen počkat, až vyroste, políbit a doufat, že je to žába česká a ne gruzínská (v gruzínských pohádkách se ze žáby vždycky vyklube drak:-D)

    OdpovědětVymazat
  7. Henry, tak tu neznám. Kéž bych měla víc času na čtení...

    Ale s tou naší žábou se to mělo tak:
    \"Tomi, proč´s ji vůbec chytal?\"
    \"Já ji nechytal. Ona mi sama skočila do té sklenice.\"
    \"Tomi-i, nešiď!\"
    \"No, neskočila. Já jsem si ji vypěstoval z vajíčka...\"
    ...
    A pak, že prý ji zachránil ze dna bazénu - nejspíš tam bobek chtěl přečkat zimu...

    OdpovědětVymazat
  8. jarmilko - grilovala stehýnka? :-)

    squire - tss, ještě nějaká princka aby se nám tu doma rozvalovala... Od toho má manžel doma měéé, přece! :-))

    OdpovědětVymazat
  9. krasna zabicka. A jeste ji pustte spolecne do prirody. Treba jak se pousti na vanoce kapri. jakoze aby prezila. I kdyz asi neprezije stejne.

    OdpovědětVymazat
  10. Raduš, já teda pevně doufám, že přežije. Už byla vypuštěna na kraj rybníka, tak snad to dá...


    Ale jinak, byla fakt moc hezká.

    OdpovědětVymazat
  11. Taky jsem mela zabu,v akvarku,zrala nitenky a pak mi sezrala vsechny rybicky ..potvora jedna !
    Drapenatka to byla myslim :)

    OdpovědětVymazat
  12. Cheo, tak to teda naštve. Jak jsem hledala na netu, co je to za žábu a co s ní, tak jsem narazila na text, že pokud jsou v akvárku i ryby, tak by měly být větší než ta žába, aby je nesežrala... Hezky jsi mi teď potvrdila, že tam nekecali :-)
    Ta naše byla tak prťavoučká, že by jí oždibovaly spíš ty rybky :-) Na cestu zpět do přírody se posilnila jednou octomilkou...

    OdpovědětVymazat
  13. Cheo: Rybičky jsme pomstili v hodinách biologie, kde jsme živým drápenatkám ustřihovali hlavy, abychom si empiricky ověřili, že srdce bije i bez hlavy.

    OdpovědětVymazat
  14. Wien, a já měla traumata, že budeme pitvat žížaly... Brrr, to jste měli docela drsňácké.

    OdpovědětVymazat
  15. Nomi, naštěstí ty žáby jsou drahý (prej 400 za jednu) tak jsme měli \"jen\" dvě na skupinu a stříhal to učitel. Já bych se jim na to vys***a! Mně to přišlo jako úplně zbytečný zabíjení těch zvířat, jim to věřim, že srdce má vlastní centrum...

    OdpovědětVymazat
  16. Wien, přesně to jsem si říkala, jak jsem to četla poprvé - raději bych jim to \"tupě\" uvěřila, než jí jen tak kvůli tomu zabít...

    OdpovědětVymazat
  17. Chápu tvého synka a jsem na jeho straně. já domu nosila nejen žáby, pulce a kobylky, ale taky hady a chovala jsem ve flaškách pavouky. Rybičky, morče i želvu už máme, o papouškovi se teprve uvažuje.
    Ale je dobře, že jste žabáka pustili. Myslím, že to byl skokan hnědý, zelený je dost vzácný.

    OdpovědětVymazat
  18. Luci, víš co, já ho taky na jedné straně chápu. Dokonce jsem myslela na vás, jaký to musí být pro děti ráj, takhle bydlet hned v přírodě...

    On syn zas dneska chtěl krtka a myslím netopýra... Dostane to morče, ale je to s ním teď náročné - odmlouvá, nechce trénovat logopedii, terorizuje Lucku atd... - tak se bude muset trošičku snažit. Ať si ho pak i víc považuje a za týden ho to neomrzí...
    (Podle fotek a reality - to moje foto holt děs - fakt ten hnědý. Byla jsem překvapena, jak pěkný)

    OdpovědětVymazat