čtvrtek 13. srpna 2009

Ponožky na nožky

Co vás nemá - to je téma! 

 

No, je... Zrovna tento týden jsem na zmínku o nich narazila v článcích zde na bloguje.cz 4x během jednoho dne.

 

V jednom případě se jednalo o šéfa, který ač se před váženou návštěvou dokonce převlékl do víc repre oblečení, použité ponožky ležérně zanechal na opěradle gauče.Také byla v dalším článku zmínka tuším o třídění ponožek - nevděčná práce. O ponožkách dokonce uvedl v textu větičku i Kutil (ponožky za televizí).

A nakonec se ten den zatoulaly (ponožky na stole) ke  Squire - do básničky. Ta byla  pro mě, heč.

No, co bych lhala, potěšilo mě to. Už spoustu let mi básničku nikdo nesložil, tak je to.

 

 

Ale teď zpět k těm ponožkám. U nás doma teda nemáme výjimku a přiznám se, že konkrétně tento kus oděvu je manželova specialita. A jak syn bývá obvykle vzpurný a proti pravidlům má tendenci se bouřit, tak v tomto směru se nechal inspirovat velice rychle.

Takže ponožky nacházím tak různě. Pod gaučem, pod stolem, pod postelí, na skříni, na topení atd. V podstatě je to taková malá každodenní bojovka s překvapením - odkud na mě ty mršky vykouknou. Někdy dokonce, ať to není takové nudné, nečekají na nalezení v páru. Jedna je klidně i v jiném pokoji. (takové domácí hledání kešek). Za odměnu je můžu sebrat a hodit do koše (prádelního) nebo rovnou do pračky.

Když jsme se s mužem začínali sžívat, sklízela jsem i střídavé úspěchy. Po určité době lehkého nátlaku ponožky dával na prádelní koš. Dovnitř né, to né. I poté, co jsem mu ukázala, že tam žádné příšery nebydlí, ten mužský (pravděpodobně vrozený) odpor ke zvednutí víka koše na špinavé prádlo překonat nedokázal. Ale po snaživém období v počátcích zamilování nakonec přece jen zvítězila mužská přirozenost. No, ale snaha byla...

 

Jo, a přiznám se, že jak jsem docela kliďas, tak mě štve, že manžel si ty ponožky sundává tak, že je převrací naruby. A samozřejmě je tak nechává. Asi nejsem úplně normální, ale ty propocené fusky mě převracet fakt nebaví. A tak jsem si vymyslela tichou pomstu. Nepřevracím je ani po vyprání. Tak na něj!

 

 

No, to jsem se plynule dostala k fázi třídění ponožek. Jistě také velmi oblíbená činnost všech hospodyněk. Hlavně, pokud máte spoustu ponožek totožných a čeká vás postup odhalování odstínů (dle stupně vyprání barev) daných kousků, aby ty páry jakž takž pasovaly. Už jsem se dostala do fáze, že to moc neřeším. Jsem ráda, když sedí vzorek a velikost (dcera dědí po synovi podobné typy ponožek).

A že mě to třídění moc nebaví, snažila jsem se předat žezlo potomkovi: „Tomi, to je bezva hra. Pojď, zkus roztřídit ty ponožky.". Po chvilce se ozvalo „Já bych radši vytřel (rozuměj: slil vodou) balkón. To třídění je děsně těžká práce.". Tak je to!

Takže když není zbytí a celé rodině dojdou čisté ponožky, vezmu lavor, do kterého je vždy vyprané a usušené sbírám, a vysypu na koberec. Usadím se k té hromadě a třídím a třídím a třídím. Až mám kolem sebe dostatek roztříděných kupek, přiřítí se dítě, shrne ponožky na hromadu se slovy: „Mamí, já ti pomůžu." je ještě lehce promíchá...

 

 

Už pár let je na trhu knížka: Proč pračka žere ponožky. Zatím se mi nedostala pod ruku, tak jsem ji ještě nečetla, ale celou dobu se na to chystám. Fakt bych v tomto směru chtěla mít jasno.

Protože  jsem si vždycky (jako spousta jiných inteligentních lidí) myslela, že v té pračce bydlí Ponožkožrout obecný. Ale díky komentářům pod jedním z nedávných  ponožkových článků jsem si docela oddychla. Žádné ponožkožroutské příšery v pračce nejsou. Je tam jenom nějaké potrubí, kterým si malí trpaslíčci kradou ponožkové spacáčky. A že jsou lehce marniví, tak každý chce mít originál. Proto se vždy z páru ztratí ponožka jen jedna.

Přiznám se, hned je mi lehčeji. Trpaslíčkům to přeju.

 

Tak, to je pro dnešek asi tak vše. O dírách na palcích a prošoupaných patách taktně pomlčím.

 

 

A že tady zrovna na mě jedny pod stolem mrkají - tak:

Ponožkám zdar!

Nazdar!!!

 

 

 

PS: Hm, a než jsem to dneska dopsala, tak se v nových textech objevil u Kutila další článek - "Ponožky v sandálech".

Jo, ponožky. To je prostě fenomén...

 

 

-------------------------------------------------------

Autoři zmíněných článků - ozvěte se. Ráda  vás uvedu v textu.

25 komentářů:

  1. Ahoj Nomísku, no teda to nemá chybu, a ponožky na opěradle gauče ... :-)))))
    Též nám, s příchodem Kluka, nastaly tyto problémy. A jakou fusekli nepohodí po bytě Kluk, odtáhne někam pes. Chjooooooo! :-))

    OdpovědětVymazat
  2. Taky jsem nečetla,ale hodně mých kamarádek si na pračky stěžuje. 8-) Já sama mám doma pračku asi nažranou,nebo dobře vymyšlenou. Přiznám,že mi nikdy žádnou součást nesežrala,tak doufám,že za to nebudu kamenována. 8-) Apropo,boj s obracením ponožek před praním svádím neúspěšně už několik let.Jak se tu objeví vhodná rada,beru jí. ;o)

    OdpovědětVymazat
  3. Kash, nám to po bytě roznáší Lucka. Ono se to v ní totiž pere: na jedné straně chce být vzorná a pořádná, ať se zavděčí mamince - a na straně druhé má svůj velký vzor, ve starším bráškovi... Tak je aspoň příležitostně přemisťuje :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Janno, asi máš ten typ pračky bez trpaslíčků :-) Nebo už všichni spacáčky mají...
    A rada: Fusky neobracet - naruby vracet! Ať se s tím moří sami!!!

    OdpovědětVymazat
  5. to třízení na odstíny je nejhorší, nevlastním jedinou světlou ponožku, včechny mám černé a jak se postupně opírají, tak mam už všechny odstíny černé a šedé a ani dvě k sobě nepasujou :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Nám pračka ponožky nežere, ale to třídění podepíšu! Zclášť když si manžel několik párů koupil navlas stejných, jak mám já poznat, která patří ke které? Při věšení tomu říkám pexeso: najdi dvě stejné...

    OdpovědětVymazat
  7. Fusekle mu neobracím,
    naruby je čisté vracím.
    Navlíkne je naopak,
    už má trochu slabší zrak.
    Až je příště stáhne
    bude je mít správně!

    OdpovědětVymazat
  8. Trpaslíčci to nejsou, odporuje to fyzikálním zákonům. Mikroskopické černé díry jsou to:-)))
    Tu knížku si asi objednám, kdo ví jak je to doopravdy.

    OdpovědětVymazat
  9. \"Na MIT jsem dva roky bydlel s klukem, který si pravidelně, jednou týdně, pral ponožky. V neděli přinesl koš plný ponožek a počal je třídit následovným způsobem - vyndal dvě ponožky a porovnal barvu i vzor. Pokud se shodovali, ponožky uložil do skříně. Pokud ne, což byl častější případ, hodil je obě zpátky do koše a celou operaci opakoval. Nutno říct, že se jednalo o zdlouhavou operaci - koš byl velký.
    Asi po dvou semestrech vrazil do pokoje s rozzářenou tváři a sdělil mi, že objevil nový algoritmus třídění ponožek - vyndá dvě ponožky, porovná barvu a vzor a pokuď se neshodujou, do koše vrátí jen jednu ponožku a vyndá jinou, kterou porovná s tou první. Algoritmus se ukázal být efektivní, jeho rodiče, kteří za jeho studium na MIT platili veliké peníze, mohli být právem hrdi na svého syna, kteří dokázal studijní poznatky aplikovat tak praktickým způsobem...\"
    R. Feynman

    OdpovědětVymazat
  10. já vím, proč se ztratí vždycky jen jedna... Přemýšlím, jestli mám prozradit to šílené tajemství už teď.... No víte proč? Protože když se ztratí obě, tak na to nikdy nepříjdete, protože vlastně žádná do páru nechybí. :-D

    OdpovědětVymazat
  11. přítelkyně a squire - jo, to je přesně ono! Kdysi mi někdo nakukal, že je dobré kupovat všechny stejné, jakože když se jedna proděraví nebo ošoupe, tak není na odpis celý pár... Jenže s těmi odstíny to ta dobrá duše nedomyslela :-)
    Upřímně mě to třídění drtí víc než ti trpaslíci...

    OdpovědětVymazat
  12. Obyčejná ženská - tak tomu říkám jednoduše geniální řešení :-)))

    Sejra - možná i záleží na typu pračky (fakt hodně přemýšlivý smajlík)

    No, jestli tu knížku někdo četl, tak šup sem s vysvětlením, prosím. Vážně by mě to vědecké pojetí zajímalo...

    I když, jestli tu knížku psal někdo jako kolega od Ďoba, tak nevím... :-)

    Ďobo - tak ty jeho postupy fakt neměli chybu.... jako zabijáci dlouhých nudných večerů. Skoro jako nějaká společenská hra. To by se dalo snad i patentovat :-))

    OdpovědětVymazat
  13. Gleep - tý jo, to je pecka. Tááák jednoduché a tak pravdivé... :-)

    Lidi, já se zrovna chystám naházet věci do pračky, ale... mi chybí ty páry už před začátkem praní :-( Fakt netuším, kde je dneska objevím...
    Tak zatím, jdu šmejdit po bytě.

    OdpovědětVymazat
  14. ad 12 - ehm: postupy fakt neměly chybu...

    OdpovědětVymazat
  15. Jej! Zrovna jsem si uvědomila, že se mi v pračce točí... co myslíte? Ano ano, jsou to ony! Držte palce, ať jsou všechny spárované... A co když najdu 3 stejné? :-P

    OdpovědětVymazat
  16. Gleep, to bude zálohový bonus na příští praní :-)))

    OdpovědětVymazat
  17. jedno řešení by tady bylo - zejména pro milovníky sýrů: nosit jedny ponožky do té doby, až se rozpadnou a pak je odhodit, vykoupat se a použít další nové :-)
    vyšší náklady na koupi ponožek vynahradí menší spotřeba mýdla... a ta vůně zrajících sýrů...!

    OdpovědětVymazat
  18. Přidávám se k ostatním. Už mám doma asi 40 osiřelých ponožek různých barev. Konečně vím, proč:))

    OdpovědětVymazat
  19. hastonem, to by museli být milovníci poustevníci... :-) Ale zas je to takové ekologicky šetrné řešení...

    Tino, sakryš, Ty tam těch trpaslíků ale máš... :-)

    OdpovědětVymazat
  20. To je divný, já hážu do koše na prádlo všecko a přijde mi to normální. Sice občas něco nechám po kapsách... Většinou peníze, ale to přece nevadí. Alespoň jsou pak vypraný a tudíž ČISTÝ!

    OdpovědětVymazat
  21. :-)))
    @Teo, ale zas některé věci je lepší házet třeba do koše na odpadky...

    Hm, taky máme zkušenosti s praním peněz. Nejen. Občas perem i jiné věci... Kameny, hračky, lžičky - to zas my jsem takoví precizní, víš. Většinou máme ale nejčistěji vyprané papírové kapesníky. Jak tak nad tím přemýšlím, řekla bych, že jsme teda i spořiví...

    OdpovědětVymazat
  22. papírový kapesníky.. a pak jsou žmolky na každičkém kousku oblečení :-/ to bych vraždila

    OdpovědětVymazat
  23. přítelkyně - jo, děs. Z jednoho kousku jich je tak sto. Většinou se tak nějak zapomenou vyndat, když se pere tmavé oblečení... To si vždycky docela od plic vynadám :-)

    OdpovědětVymazat
  24. že v živote to všetci máte celkom pestré, ale práve to dodáva našej existencii tú správnu šťavu:-)

    OdpovědětVymazat