Ponožky na nožky

Co vás nemá - to je téma! 

 

No, je... Zrovna tento týden jsem na zmínku o nich narazila v článcích zde na bloguje.cz 4x během jednoho dne.

 

V jednom případě se jednalo o šéfa, který ač se před váženou návštěvou dokonce převlékl do víc repre oblečení, použité ponožky ležérně zanechal na opěradle gauče.Také byla v dalším článku zmínka tuším o třídění ponožek - nevděčná práce. O ponožkách dokonce uvedl v textu větičku i Kutil (ponožky za televizí).

A nakonec se ten den zatoulaly (ponožky na stole) ke  Squire - do básničky. Ta byla  pro mě, heč.

No, co bych lhala, potěšilo mě to. Už spoustu let mi básničku nikdo nesložil, tak je to.

 

 

Ale teď zpět k těm ponožkám. U nás doma teda nemáme výjimku a přiznám se, že konkrétně tento kus oděvu je manželova specialita. A jak syn bývá obvykle vzpurný a proti pravidlům má tendenci se bouřit, tak v tomto směru se nechal inspirovat velice rychle.

Takže ponožky nacházím tak různě. Pod gaučem, pod stolem, pod postelí, na skříni, na topení atd. V podstatě je to taková malá každodenní bojovka s překvapením - odkud na mě ty mršky vykouknou. Někdy dokonce, ať to není takové nudné, nečekají na nalezení v páru. Jedna je klidně i v jiném pokoji. (takové domácí hledání kešek). Za odměnu je můžu sebrat a hodit do koše (prádelního) nebo rovnou do pračky.

Když jsme se s mužem začínali sžívat, sklízela jsem i střídavé úspěchy. Po určité době lehkého nátlaku ponožky dával na prádelní koš. Dovnitř né, to né. I poté, co jsem mu ukázala, že tam žádné příšery nebydlí, ten mužský (pravděpodobně vrozený) odpor ke zvednutí víka koše na špinavé prádlo překonat nedokázal. Ale po snaživém období v počátcích zamilování nakonec přece jen zvítězila mužská přirozenost. No, ale snaha byla...

 

Jo, a přiznám se, že jak jsem docela kliďas, tak mě štve, že manžel si ty ponožky sundává tak, že je převrací naruby. A samozřejmě je tak nechává. Asi nejsem úplně normální, ale ty propocené fusky mě převracet fakt nebaví. A tak jsem si vymyslela tichou pomstu. Nepřevracím je ani po vyprání. Tak na něj!

 

 

No, to jsem se plynule dostala k fázi třídění ponožek. Jistě také velmi oblíbená činnost všech hospodyněk. Hlavně, pokud máte spoustu ponožek totožných a čeká vás postup odhalování odstínů (dle stupně vyprání barev) daných kousků, aby ty páry jakž takž pasovaly. Už jsem se dostala do fáze, že to moc neřeším. Jsem ráda, když sedí vzorek a velikost (dcera dědí po synovi podobné typy ponožek).

A že mě to třídění moc nebaví, snažila jsem se předat žezlo potomkovi: „Tomi, to je bezva hra. Pojď, zkus roztřídit ty ponožky.". Po chvilce se ozvalo „Já bych radši vytřel (rozuměj: slil vodou) balkón. To třídění je děsně těžká práce.". Tak je to!

Takže když není zbytí a celé rodině dojdou čisté ponožky, vezmu lavor, do kterého je vždy vyprané a usušené sbírám, a vysypu na koberec. Usadím se k té hromadě a třídím a třídím a třídím. Až mám kolem sebe dostatek roztříděných kupek, přiřítí se dítě, shrne ponožky na hromadu se slovy: „Mamí, já ti pomůžu." je ještě lehce promíchá...

 

 

Už pár let je na trhu knížka: Proč pračka žere ponožky. Zatím se mi nedostala pod ruku, tak jsem ji ještě nečetla, ale celou dobu se na to chystám. Fakt bych v tomto směru chtěla mít jasno.

Protože  jsem si vždycky (jako spousta jiných inteligentních lidí) myslela, že v té pračce bydlí Ponožkožrout obecný. Ale díky komentářům pod jedním z nedávných  ponožkových článků jsem si docela oddychla. Žádné ponožkožroutské příšery v pračce nejsou. Je tam jenom nějaké potrubí, kterým si malí trpaslíčci kradou ponožkové spacáčky. A že jsou lehce marniví, tak každý chce mít originál. Proto se vždy z páru ztratí ponožka jen jedna.

Přiznám se, hned je mi lehčeji. Trpaslíčkům to přeju.

 

Tak, to je pro dnešek asi tak vše. O dírách na palcích a prošoupaných patách taktně pomlčím.

 

 

A že tady zrovna na mě jedny pod stolem mrkají - tak:

Ponožkám zdar!

Nazdar!!!

 

 

 

PS: Hm, a než jsem to dneska dopsala, tak se v nových textech objevil u Kutila další článek - "Ponožky v sandálech".

Jo, ponožky. To je prostě fenomén...

 

 

-------------------------------------------------------

Autoři zmíněných článků - ozvěte se. Ráda  vás uvedu v textu.