neděle 6. září 2009

Nejsou nákupy jako nákupy

Stává se, možná je to i normální, ale přesto bych ráda, kdyby ne...

   

Nevím jak vám, ale mi se občas (s přibývajícím věkem méně a méně) stane, že věřím lidské slušnosti víc, než vlastnímu úsudku. Já vím, hloupost. Za hloupost se samozřejmě platí.

Většinou to naštěstí nejsou závratné sumy. Ani tak nejde o ty peníze. Ale spíš mě zaráží ten pocit, že má být člověk pro pár korun ošizen. Připraven zas o kousek ideálu o lidské slušnosti...

   

Nepíšu moc ráda tento typ článků, ale před pár dny mě jedna věc docela naštvala. Prkotina. Ale stala se. A při jednom se mi vybavilo pár dalších drobností. Podle mě úplně zbytečných, kdyby... No, prostě, lidé jsou různí.

  

   

Cestou z Lešné na parkovišti prodávaly dvě babky frgály. Kdo neznáte frgály, jedná se o moooc dobré obří koláče s nešizenou náplní, pečou se zejména na Valašsku. Jedny z nejznámějších bývají hruškové, dále pak jsou výborné makové, tvarohové i borůvkové.

Konkrétně ty borůvkové má v oblibě i můj syn. A tak škemral a škemral, až jsem mu slíbila, že je koupím. I když se přiznám, moc si mi nezdály. Byly už nakrájené na osminky a připláclé vždy dva kousky na sobě. Vypadaly spíš jak tvarohové s trochou borůvek. No, třeba se pletu...

Tak jedné z těch dvou ženských říkám: „Chtěla bych borůvkový frgál. Dva balíčky."

„Kupte si štramberské uši" strká mi je pod nos ta druhá.

„Děkuji, nechci. Doma by to nikdo nejedl. Chtěla bych ten borůvkový frgál." Celkem asertivně odvětím.

„Tak tady mám poslední dva kousky (to už mě taky mohlo trknout)." Říká ta první.

Ta druhá jí podává další pofiderní útvar a říká ji, že to je taky borůvkový frgál. No moc to nevypadá.

Babka připlácne do ruky všechny tři balíčky a říká mi: „Když vezmete všechny tři, bude to za rovnou stovku."

Polknu šokující cenu za pár kousků koláče a inteligentně se zeptám, kolik by mě stály ty původně žádané dva.

„Sedmdesát korun." odvětí babka nic moc příjemně - asi s obavou, že ten třetí neudá.

Její obavy jsou samozřejmě oprávněné. „Dejte mi ty dva" trvám na svém a podávám ji stokorunu.

Očividně se jim nechce vydat peníze zpět, tak to ještě zkusí: „Tak vám přidám ty štramberské uši a máte to rovnou za sto."

„Nechci!" odpovím už podrážděně a dodám, že teda bych raději ty peníze.

Babky mi jen s těžce skrývanou neochotou vrátí oněch třicet korun.

   

Nákup, který bych si pro příště i odpustila. Taková nepříjemná urputná vlezlost. S prodejní slušností ani za mák společného. No ale co, stánkový prodej je stánkový prodej. Vocogou...

No, třeba voto, že ty frgály byly více než hnusné, vypadaly zapařeně a olezle. Byly jen lehce posypané zmraženým ovocným mixem (namísto čerstvých borůvek) a ty jahody (na těch spodních frgálech, co nebyly vidět a neměly tam navíc co dělat) se tvářily více než nezdravě, zeleně...  Vše skončilo raději v koši. (střevní potíže nám během prázdnin nevyhnuly, tak proč je zas přivolávat)

   

Dneska jdu do obchodu pro chleba - a klasika. Ve předu chlebíky s datumem spotřeby 5.9. tvrdé jak kámen a vzadu krásně měkké chlebíčky s datumem 8.9. Tato praxe mě vyloženě vytáčí spoustu let. Není to jen u chlebů, často i u mléčných výrobků, masa aj. Nebaví mě to pořád všechno prohlížet, ohlížet a pročítat. Dokážu pochopit přehlédnutí, ale takové očividné finty na zákazníky mě docela štvou.

Nebo plesnivé ovoce, nahnilá zelenina... Uzeniny téměř nekupujeme, ale občas člověk u pultu vidí, jak nabírají ty olezlé vrchní kusy šunky nebo salámu... To fakt nemusím.

Nedávno jsem byla za exota, když jsem nechtěla naporcovaný tvrdý sýr, protože měl kraje už úplně okoralé a ztvrdlé. Prodavačku žádost o ukrojení čerstvého docela solidně rozhodila.

  

   

Ještěže dnes si člověk může aspoň v klidu vybrat a rozhodnout se zda koupit tady nebo jinde.

  

Ale stejně si  někdy (i když už jen zřídka) tak trochu idealisticky myslím, že by se ve vyspělé tržní ekonomice mohl ujmout i trošku slušnější styl prodeje.

No jo, zpět do reality. Já vím, tržní ekonomika nebo netržní - je to hlavně o lidech.  A ti se mění podstatně pomaleji...

  

   

A co vy? Máte s nákupy potravin dobré nebo špatné zkušenosti?

   

 

16 komentářů:

  1. naivito, kde se v nás jen bereš... (Koukám, že jsme se strefili do podobného téma, ovšem řešíme ho každý jinak.)

    OdpovědětVymazat
  2. Jó, tenhle nešvar s pečivem je asi věčnej. Navlíknu na ruku pytlík a ošahávám, ošahávám, ošahávám, dokud se neprošahám k těm čerstvejm houskám ;-)))

    OdpovědětVymazat
  3. a to je takový problém šahat rovnou dozadu pro ty čerstvější věci? já už to tak dělám automaticky, protože jsem měl velmi podobné zkušenosti s tím, že vepředu jsou výrobky kterým do data spotřeby už mnoho času nezbývá...

    a ještě si dovolím malé rýpnutí pro masožrouty: salámy jsou už samy o sobě takovej nebetyčnej humus, že nějaký okorání už to o moc nezhorší :-D

    dva ošizený kousky frgálu za 70,- tak k tomu mám jen pár slov: píííp pííííp pííííp píííp píííp (sprostá slova byla vypípána)

    OdpovědětVymazat
  4. Jojo, Kutile - není nad výhodné nabídky :-)

    Duno - taky, a prohlížím jogurty, máslo, tvaroh... Člověk tím ztrácí docela dost času. A to nemluvím o pročítání složení některých výrobků...(kdyby se to tak za několik let zpětně sečetlo, to by bylo hodin...)

    PJ - tak to mi věř, že jsem u toho frgálu píííípala taky. Hlavně sama sobě! Protože se mi to moc nezdálo, už jak jsem je kupovala, ale synek dost žadonil, tak jsem se nechala zviklat. Jsem mohla rovnou někomu ty peníze jen tak dát a měla bych z toho mnohem lepší pocit...

    Problém sahat pro pečivo (nejen) dozadu - jde o to, že někdo třeba spěchá, nebo nenakupuje tak často a prostě ho tím napálí (třeba můj manžel je schopný koupit chleba i po době spotřeby)... Já to na druhé straně chápu, že chtějí vše prodat - ale ať to dají bokem, třeba levněji a označí to. Tady v tomto jsem pořád ještě idealistka :-(

    OdpovědětVymazat
  5. časy se změnili, ale lidé zůstali beze změny. chybí úcta k lidem.
    ještě dvě generace a je po problému - vyhyneme. děti se nerodí a těch několik pak stejně odejde do ciziny...:-)

    OdpovědětVymazat
  6. Já jsem si v pátek koupila tři cibule. A přesně jako ty, už když jsem je brala, moc se mi nezdály, byly moc velký a neměly moc zdravou barvu. Ale jiný nebyly tak co. Doma jsem chtěla začít vařit polívku, musela jsem oloupat všechny tři postupně a všechny tři byly nahnilý a naplesnivělý. Dost mě to dožralo, protože jsem tím pádem byla bez cibule...člověk by neměl bejt línej (v mým případě) a když se mu zboží nezdá, poohlídnout se jinde. Ale taky jsem si říkala, že snad už nemáme socialismus, abysme museli brát, co je...

    OdpovědětVymazat
  7. hastone - že by taky řešení? :-(
    To by snad nakonec bylo lepší oprášit tu slušnost a nějakou úctu k ostatním...

    F. - tak cibule a česnek to je samostatná kapitola...
    U nás se zas nedá koupit jedlá mrkev :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Jdu zrovna na nákup. Tož díky za tipy. Teď už mě snad na hůl nevezmou. Mi se většinou stane, že mi slevněnou věc započítají za plnou cenu. :o(

    OdpovědětVymazat
  9. Oby - aneb: \"Nechci slevu zadarmo!\"
    Tak dobře nakup :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Velebnosti, to je hnus! Co můžu, pěstuju na políčku. není to na celý rok, ale aspoň pro teď. A o nákupech radši ani nemluvit!

    OdpovědětVymazat
  11. Lucko, to máš fakt bezvadné! Já někdy v obchodě u zeleniny nevím, jestli se tomu smát či nad tím brečet... Kamarádka nás aspoň zásobuje rajčátkama ze zahrádky - a to je teda rozdíl!

    OdpovědětVymazat
  12. Nomí, čauky!! No, u nás zase takhle: Zuzka šla nakoupit, a já ji požádala, ať mi koupí meloun nebo nanukáč. Chtěla to upřesnit, a já se dlouho rozhodovala, až teda padla volba na melouna, že je to jako zdravější, žejo. Přinesla půlku. Zabalenou, jasně. Vypadal dobře, ale jen než se člověk zakous´. Nekřupalo to. Nějaká hmota, která bývala melounem. Tak jsem si nechala zajít chuť. Ale vztek jsem taky měla.

    OdpovědětVymazat
  13. Ahoj Kash! A kdyby sis nakonec vybrala ten nanukáč, tak by byl beztak děsně přemražený... :-)
    Měla Ti Zuzka koupit oboje a bylo by to vše ól-rájt... :-)))

    PS: ale gumový meloun by mě taky naštval, zvlášť poté, co bych mu dala přednost před nanukáčem...

    OdpovědětVymazat
  14. s takovymi vecmi davno pocitam. jsem zkusena nakupovacka :o))

    frgaly si upecu, popr. vyskemram u maminky. babkam nekde venku bych neverila ani nahodou.

    gumovy meloun me stve taky. zejmena kdyz se s obludou clovek taha az domu.

    OdpovědětVymazat
  15. Kash a ratko - tak si děti dneska v obchodě vymyslely co? Meloun. Tááák jsem si dávala na výběru záležet - a nejen gumový, ale i bez chuti... S melounama jsem teda letos skončila, tak!

    ratko, tak to s těma frgálama máš dobré - domácí je domácí, o tom žádná. My teda vždycky od stánku a až donedávna velice jedlé... Tam to byl fakt extrém :-(

    Gombo - to jsem schválně zvědava, jestli se tady někdo přizná ke zkušenostem pozitivním :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.