Třeba pro kočky je to úplně nejlepší základ přirozené stravy. O tom není sporu.
Ale trochu vás zaskočí, když dítě vedle vás toužebně prohodí.
"Mami, víš? Dala bych si myš..."
A protože je už ve věku schopném určité sebereflexe, hned to upřesní.
"Myslím tu, co se jí."
"E-e?"
No dobře, sdělení je třeba ještě krapet doladit: "Tu sladkou, z cukrárny. Pamatuješ, jak..."
Jasně, který rodič by neměl v paměti naprosto univerzálně funkční motivační úplatek. Myš. Ehm, tu co se jí. No, tu z cukrárny. Želatinovou...
A prozradím vám hned, takový myšožrout rád i med a další sladkosti. Vědci se tedy dodnes přou o správný odborný název, zda Myšilov butyOV * nebo Medojed Ostravský. To ovšem není až tak podstatné.
Důležitý je totiž fakt, že on, krom želatinových myší, také vášnivě rád loví koláče!
Ne, není to až tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát.
Ulovit ten správný, nešizený, chutnou náplní pořádně naditý... koláč není jen tak. Přiznejme si, kór v dnešní době tato schopnost už vyžaduje určité dovednosti.
Takový cvičný lov probíhá jednou týdně, kdy cestou pro žitný kváskový chleba dělává vůdkyně smečky zacházku pro Bolatické koláče, kterým je rodinka věrná už dobrých patnáct let.
Jenže, občas to chce malé zpestření, neb i když tvarohové pořád stojí za to, třeba ty makové jsou poslední dobou nějak sušší a prostě, malá změna jídelníčku by se šikla.
V Rotschildově cukrárně objevené na podzim měli tehdy taky výborné domácí koláče. A protože má v pondělí celá "nebezlepková" část rodiny volno, vypraví se tam. Ovšem tentokrát odchází s prázdnou, ony skvělé domácí koláče je záhodno lovit nejlépe o sobotách.
Teritorium je proto vhodné rozšířit, tentokrát na opačnou stranu. A ideálně někam, kde lze koláče uzmout i v jiné dny týdne.
Kdepak že lze tuto kratochvíli zdárně provozovat?
Ano, v cukrárně Beruška ve Sviadnově. **
Tuhle máme ve všední dny z ruky a o víkendech odpoledne se tam už ani nevyplatí zajíždět, neb bývá vyprodáno. Tak co se tam vypravit tento volný pátek?
Odsouhlaseno. Po mnoha, mnoha letech vstupujeme dovnitř a záhy nám samovolně začínají kapat sliny, kolena se podlamují a na mozek usedá cukrová mlha.
Šmarjá, všechny ty druhy vypadají výborně. Tak jaké a kolik? No, makových už mají jen osm, tak ty bereme všechny. Jasně, přihoďte tam i ten popraskaný, jak se z něj ta bohatá nádivka nedočkavě dere ven. Né, dvacet těch tvarohových nám nedávejte, to je moc. Jsme skromní, stačí nám jich jen šestnáct. Hm, povidlové, ty většinou moc nemusíme - tak jen tři povidlo/tvarohové a tři povidlo/makové. Jo, a ještě tři ořechové...
Na denním světle a čerstvém vzduchu, obtěžkáni obří krabicí, trochu prozřeme z divokého opojení. Sakryš, nevzali jsme toho nějak moc?
První tři makové zmizí ještě na parkovišti před cukrárnou. Hm, ty už ale nejsou, co bývaly, připadá mi. Zato ty tvarohové (co taky hned tři z nich padnou v mžiku za oběť), ty píšou!
Čtyři testovací kousky jsou předány stařešině rodu, babičce. Odpoledne ještě mláďata několik dalších ujedí a vůdkyně smečky si odloží dva ke kafču. A dumá, jak s tou zbývající částí naložit. Kolik zamrazit, zda pozvat kamarádku s dětmi... Prostě, ten lov se vydařil až nějak moc, bylo by škoda, kdyby se něco nechtě třeba zkazilo.
---
Následující ráno však zjistí, že obavy byly zcela liché a je ráda, když se jí podaří ukořistit ty své dva kousky k snídani, neb 24 hodin po vydatném lovu může už jen umýt prázdné krabice...
No, a vám všem je jasné, že vědci už ani tápat nemusí, neb správný biologický název pro tento druh je Koláčožrout obecný, případně tvarohový.
-----
Výše zmíněný lov koláčů proběhl v úvodu výletu na Zámecké náměstí ve Frýdku. Tam jsme chtěli oživit vzpomínky nejen lovu želatinových myší, ale i dětských plavek a oprášit procházku zámeckým parkem.
Který se nyní renovuje, tudíž je pro veřejnost uzamčen. Ale jen pár metrů od jeho neprostupně zavřené brány je další kouzelná cukrárna - Lu Cafe. Velice útulná s opravdu lákavou nabídkou zákusků. Těm jsme zdárně (nacpaní koláči) odolali a dali si už jen skvělý zázvorový čaj.
Co mě ovšem pobavilo nejvíc? Natrefili jsme na ní pár minut po dceři zmínce o chuti na myši - a seděli jsme tedy stylově, pod myším obrázkem:
-----
* Káně lesní - Buteo buteo, neboli Káně myšilov, inspirace pro ButyOV myšilov, aneb ButyOV = boty, prošoupané za lovem koláčů a želatinových myší v okolí Ostravy
** krom neděle (nepečou) a pondělka (zavřeno)
A jéje, teď mám neovladatelnou chuť na koláče! Já bych si ovšem dala nejradši ty povidlové... :-)
OdpovědětVymazatA víš, že se Ti po tom čerstvém objevitelském zážitku vůbec nedivím. Ty z obchodu mi sice nechutnají, ale ty jejich byly fakt skvělé! V Berušce příště budu brát hlavně ty povidlové (po tvarohových, samozřejmě). :-)
VymazatJeště, že jsem včera upekla poctivý tvarohový koláč s rozinkami, jinak by hrozilo, že si poslintám triko. Já nejraději povidlové a tvarohové, ale nepohrdnu ani jablečnou nebo makovou rumovou náplní :).
OdpovědětVymazatUf, tak ještě, že tak. Pocintaná trika bych si na triko vzít nechtěla :-)
VymazatNo, já si do tohoto pátku myslela, že nejsem úplný všežravec a byla přesvědčena, že povidlové nee - a ony teď dokonce předčily ty makové. Takže za mě - asi jakékoli :-) I když fakt hodně záleží na tom - odkud. :-)
Fredy Kruger
OdpovědětVymazatDěd Prcaffka strašné má nutkání !
Jak rád, by chtěl tomu zabránit,
by zjištění, které z něj přes moc lezlo,
by nakonec z něho nevylezlo !
..... však jakoby někdo mu do hlavy vnuknul,
,,musí to povědět alespoň vnuku ,,!!
Tak křičí : " Pepýku ! víš-li,
že ve kůlně máme myši ??"
Pepýk je z toho nadšený !
" Budem jíst jako praštění !!"
.... " Jen pozor, na zbytečné plašení !
ví o tom otec, ví o tom mamka ???"
" Ví howno dědo !! myši jsou mňamka !!
.... již děd s vnukem, v kůlně jsou za dveřmi !
Rodiče !!! jak ti, jsou zákeřní !
Všecky myši už vychytali !
" Již dlouho jsme se tak nenacpali !!"
( otec se uprd´ ) řka : " To jsme si dali !"
... i matka je syta ! řvouc : " Sotva se valím !"
" Tak tohodle ? jsme se nenadálí !"
huláká dědek : "Nejináč........
zbyly nám oči jen pro pláč !!"
řve Pepýk :
" A já, jsem byl z toho tak nadšen !"
Chlapec pláče, i dědek pláče !
Hm,
Vymazatasi hned tak něco nepředčí,
Pepýka rodiče krkavčí...
Oškubán jak kavka
je i děd Prcaffka.
Však,
proč diví se? Hlava mi nebere.
Dyť ten kdo zaváhá - nežere...
Fredy Kruger
OdpovědětVymazat.... " Tak pojďme do kuchyně na koláče !
když jím je," ( řve dědek ) " Jen v uších mi lupe !!"
.... "Seru dědo !!" ..... hoch zlostně dupe !
No jo, snažit se chuť na myši zaplácnout koláčem, to se ani v neděli nedělá.
Vymazat---
Jinak skvělé nápady, pokaždé žasnu, co se dá vše vymyslet. Dost jsem se nasmála :-)
pan Al_Man: Cukrárna, kde nemají linecká kolečka, není cukrárna.
OdpovědětVymazatPřímo po nich jsme nepátrali, výprava byla vážně čistě koláčová :-) Ale tutově tam měli linecká srdíčka a nějaké další tvary. Taky jsme jedno přibrali, ale okoštovat mi nebylo dáno...
VymazatProblém je, že prý se už nesmí používat název indiánek...
OdpovědětVymazatNejvětší problém je, jak někteří ty problémy neustále vymýšlí... A hledají i tam, kde nejsou...
VymazatJj, to různé přejmenovávání, přebarvování mouřenínů apod., to je fakt "pokrok"...
Hehe, myši. Když jsem byla malá, občas nám mamka v cukrárně koupila želatinové hady. Tuším, že jeden stál korunu. Já se jako dítě hadů moc bála, i nakreslených, jen tady toho jedlého jsem vzala na milost. Pro jistotu jsem mu ale vždycky napřed ukousla hlavu. :-)
OdpovědětVymazatJó, koláče. Taky bych se dala pozvat, jím jakékoliv. Dcera o ně nějak nestojí a syn by si dal pár tvarohových. :-)
* Jsem myslela, že to má něco s hudební skupinou Buty. :-D
Buty - no má, ostravštinu :-)
VymazatTak u těch myší taky existují různé způsoby konzumace. Někdy něžně, pomalu od ocásku a jindy se jde krvelačně rovnou taky po hlavě. :-)
Tuším něco jako želatinoví hadi se prodávalo kdysi na poutích. Tohle si ale moc nevybavuji - já měla ráda tehdejší turecký med, pak taková ta malá pivíčka (než je začali vyrábět divně tvrdé) a rozhodně jsem šla vždy po barevných sladkých kosových kmenech (než je zas začali různě odrbávat a už je to jen hnusná barevná hmota).
U mě to nebyla krvelačnost, ale sebeobrana, že jsem napřed uhryzla hadovi hlavu.
VymazatNa poutích se, pokud pamatuju, prodávaly želé hranoly, byly barevně pruhované a stály myslím 5 korun. Pivíčka jsem taky měla ráda, ale byl toho v porovnání s hadem jen docela malý kousek. :-)
Oby, tak z mého pohledu - uhryznout hadovi hlavu, byť želatinovému, to už je vyšší level odvahy :-)
VymazatJá je snad ani nikdy nekoupila (až se mi samotné tomu nechce věřit...).
Z pouti jsem měla jen hada-hlavolam. Ten byl fajn.
Před tvarohem preferuji mák a před myšemi medvědy. Takže ideální zákusek je pro mne želatinový medvěd s mákem v bříšku (místo bílého prášku).
OdpovědětVymazatTo by byla vskutku zajímavá kombinace :-)
VymazatAle ty myši, ony jsou fakt dobré - dva druhy konzistence želatiny v jednom. (jedna medvědí a druhá měkčí)
Jsem objevovaci kolacozrout. Uplne nejradsi vymetam nenapadny cukrosky zapomenuty kdesi na periferii bezejmennych malomest a mestysi:) Jednou nam na vylete jeden mlsny cisnik poradil nedalekou cukrarnu, udajne s 20 druhy roztodivnych zmrzlin. A ta fakt byla, schovana pod nemodernim devadesatkovym designem, zato s domacimi zakusky a zmrzlinami velejemnymi i prepodivnymi - jako treba chlebickova!
OdpovědětVymazatÚplně Ti to věřím, ty menší a zastrčenější mívají svůj půvab. Takové ty velké a zprofanované, to nezřídka časem přechází z kvality na kvantitu a nebývá to ono.
VymazatVidíš, to je dobrý postup, ptát se místních mlsalů! :-) To muselo být fajn zpestření. I když, úplně tu chlebíčkovou bych asi nevolila, zjišťuji, že čím jsem starší, právě ve zmrzlinách bývám víc a víc konzervativnější - v novém místě si většinou nejraději dávám "testovací" vanilkovou - a až když obstojí, tak zkouším dál. V dětství bych to do sebe nikdy neřekla, ale dokonce jsem už i nějakou tu nově objevovanou zmrzku vyhodila, neb to byla jen přeslazená voda. :-/
Správná myš pro vegetariánské kočky :-).
OdpovědětVymazatZejména ty dvounohé :-)
VymazatU nás je asi vcelku jedno, co je to za zvěř... Medvědi, hadi, žáby, nebo myši - u nás se sní všechno... Myslim, že už jsme měli i netopýry a pavouky...
OdpovědětVymazatTeď je fakt výběr :-)
VymazatFakt je, že kdyby mi někdo dříve řekl, že budu s radostí do sebe soukat žížaly (ty kyselé), tak bych nevěřila. :-)
Kyselých se můžu užrat do bezvědomí. A vlastně to ani nemusí být žížalky :-D
VymazatKdysi dávno jsem si na služebce koupil nějakých těch kyselých žvýkacích bonbónů asi půlkilový pytel... Byly skvělý a já si je nedokázal přestat cpát do hlavy dřív, než byl ten pytel prázdnej. Mělo to své velmi stinné stránky - jak jsou tyhle věci obalené v cukru, dost protivna jsem si poškrábal těma bonbónama jazyk a tváře :-D
No, tomu říkám nasazení :-)
VymazatFakt je, že velké balení raději nekupuji, to by bylo velké pokušení... Vlastně se snažím nekupovat ani ty menší paklíky, pro jistotu :-)
A jo, kyselé mám asi raději rybičky. Ty sladkosti :-) (U jedné domácí limonády dcera zmínila, že je dobrá, protože chutná jak kyselé rybičky - a já chvíli fakt žasla, jak jí může chutnat limonáda s chutí rybiny ala zavináče, než mi to docvaklo - tak se mi to teď pokaždé vybaví)
Nominku, já ti přemýšlím, jestli jsem někde ty vaše myši viděla... jestli to není jiný kraj, jiný mrav a u nás se myši nejedí. Budu muset provést výzkum a projít se po cukrárnách :-)
OdpovědětVymazatLeS, fakt je, že já těch myší za život zas tolik nesnědla (o tohle se děti nedělily, většinou dostaly jen jednu třeba cestou na výletě - mívají to v cukrárnách u pultu v takových těch větších dózách).
VymazatAle třeba nedávno jsem si docela pochutnala na kočkách :-)
---
Musím říct, že číst někdo nezaujatý posledních pár komentářů, tak se nebude stačit divit :-) Docela se teď u toho bavím :-)
V drogerce jsem objevila kyselé želatinové kočky s přídavkem nějakých i vitamínů apod. - tak jsem neodolala :-)
Ovsem mysi z cukrarny jsou jina mnamka..
OdpovědětVymazatV cukrárně by se těch mňamek našlo bohužel mnoho... :-) Raději tam zas nějakou dobu ani nevkročit...
VymazatS tou myší mně to připomnělo, že podobně mně vždy chutnali gumoví hadi, i když z těch skutečných mám hrůzu.
OdpovědětVymazatKoláčky mám nejradši tvarohové s rozinkami, kterým se říká svatební.
Jj, svatební, nešizené... Ty taky můžu. Mamka je z Hané, a tam se dělaly takové pidi malinké svatební tvarohové koláčky - a to byly snad nejlepší, co jsem kdy jedla.
VymazatA rozinky do tvarohových prostě patří! :-)
Gumového hada už zmiňovala i Oby, až mě teď štve, že tohle mi nějak uniklo. Jsem se neměla na poutích tak úzce zaměřovat na ty kokosové kmeny... :-)
Gumové hady mívali v cukrárně v Porubě ve stejném bloku obchodů, co je Labužník. Na poutích si je nepamatuju. A do jiných cukráren jsem v dětství moc nechodila. Jenže ty jsi o několik dost let mladší než já, takže možná než sis stihla všimnout hadů, vyměnili je za myšky. :-)
VymazatVidíš Oby, člověk by řekl, že hadi vytlačí myši - a ono to naopak :-)
VymazatV dětství jsem asi nejvíc okupovala cukrárnu na Hlubiňáku v Hrabůvce a o prázdninách na náměstí v Rožnově :-)
Ja vždy musím v češtine prepnúť, že koláče sú u vás len také tie na štýl moravských koláčov a nie kdejaké koláčiky :-D ale inak so slivkovým lekvárom môžete pokojne posielať do Senca :-P
OdpovědětVymazatA keď som zbadala tú penovú myš so želatínovým chvostom, mala som chuť rovno zabehnúť do Večierky v tomto daždi, takže chuť na myš plne chápem. Nádherný sladký článok takto v sobotu poobede sa úplne hodí :-)
:-) Nikky, tak teď musím vygůglit ty slovenské koláčky. Aha, podle obrázků, na které jsem natrefila, to vypadá spíš jak naše šátečky (ty mimochodem taky miluji) :-)
VymazatNedávno syn podobné myši objevil v Lidlu - celý sáček - ale pak zklamaně konstatoval, že to je druhořadá kategorie a není to ono. Takže ty z Lidlu prý nebrat, rozhodně raději zajít do té cukrárny pro "kusovky" :-)
No, na Slovensku sa hlavne vlastne všetkému hovorí koláčik. Aj tomu, čo sa napečie doma, aj tomu v cukrárni 🤣 môj muž aj sladké pečivo volá koláčik. Kdežto v ČR často sa používa hlavne na kysnuté koláče výraz buchta, čo ja zase mám buď to na reálne buchty - pečené, parené alebo na sladké pečivo v potravinách/pekarnach 🤣
VymazatDobre vedieť, že Lidlovské nebrať 👏👏
Zajímavé, při čtení komentáře mě napadá, že by mohlo být fajn napsat článek na různé názvy sladkého pečiva :-)
Vymazat---
No, mi chutnají i ty... Ale holt nejsem ten správný myšožroutský fajnšmekr. :-)