úterý 4. srpna 2009

Přijely k nám kolotoče

aneb Jsem už slabší kousek...

 

Na poutích bývají v létě davy lidí. A fronty. Na vše. Fronty moc nemáme rádi. Pokud patříte taky k těm, co neradi čekají,  něco vám prozradím. Na jaře, při občasných kolotočářských víkendech, takové davy nikde nejsou. Hlavně teda v pátek, chvíli po otevření a za sychravého počasí...

 

Ovšem otázka je, zda je to nakonec výhoda. Hlavně pro osoby s menší výdrží. Nastávají totiž dvě situace:

  1. kolotočáři jsou rádi, že vůbec někdo dorazil a z vděčnosti vám jízdu o trošku prodlouží...
  2. kolotočáře štve, že je někdo ruší od chrupenda a pomstí se tím, že vám jízdu o trošku prodlouží...

 

 

Kolotoče

Manžel dostal nápad - geniální:

„To nebudeš chápat!" - povídá mi:

„Přijely k nám kolotoče, uděláme výlet,

děti budou veselé, děti budou šílet."

(no, nakonec šílela teda hlavně matka,

několik jízd za sebou byla pro ni jatka)

 

Při jízdě na kolotoči,

milé dítko kulí oči,

pevně drží se mě v křeči...

Chvilku křičí - „Je mi zima!"

A hned na to - „Je to prima!!!"

 

V mládí šest jízd za sebou byla celkem hračka,

teď po jedné si připadám, jak žvejkla by mě pračka...

 

Těžší říct co horší bylo,

co mě vlastně dorazilo...?

Byla to snad horská či zvonková dráha?

Labutě jsou v pohodě, těm volám 3x sláva.

 

Zábava to pro mne as nebude ta pravá,

ještě dlouho poté motá se mi hlava...

 

9 komentářů:

  1. Mi se motá i jen jak to čtu :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkně zveršovaný zážitek :-) Když jsem byla malá, přijela k nám skoro vždycky akorát střelnice a houpačky-lodičky. A z těch se hlava nemotá :-)

    OdpovědětVymazat
  3. evitschko - jo, houpačky-lodičky, ty byly fakt skvělé!!! Škoda, že už nejezdívají...

    OdpovědětVymazat
  4. až ti závidím... já jsem už dlouho na kolotoči nebyl - ale ani mi to vlastně nechybí.

    OdpovědětVymazat
  5. hastone, tak letos jsem zjistila, že mi to vlastně už taky nechybí... Teda, myslím ty kolotoče :-)))

    OdpovědětVymazat
  6. ano, pochopil jsem na první pokus:-)

    OdpovědětVymazat
  7. Já kdysi taky mohla jezdit na řetízkáči celé odpoledne - co finance dovolily. Dneska s respektem koukám ze země. Naštěstí mé dítko po lítání v kruhu na špagátech netouží... :)

    OdpovědětVymazat
  8. Petisee, přesně tak - řetízkáč byl taky moje parketa. Hlavně když nás bylo víc a různě jsme se chytali a zamotávali...

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu blogu i za váš komentář.